Anotace: Astronomové mají poměrně rozpolcený vztah, co se týče našeho Slunce. Na jednu stranu jim vysloveně překáží a v práci škodí. Zatímco poctiví lidé jdou spát, zloději (většinou) a astronomové vstávají za soumraku. Sluneční paprsky jim dokonce vadí, i když jsou jenom odražené - obzvlášť od jistých nízko letících družic nejmenované americké společnosti. Na druhou stranu by bez téhož odraženého světla nešlo pozorovat ani asteroidy, ani planety, kometám by nenarostl jejich překrásný ohon atd. Celkově by astronomie jako obor bez naší životodárné hvězdy výrazně zchudl (už jen proto, že by podstatně ubylo astronomů). Svatým grálem optické astronomie je přímé pozorování exoplanet - kterých, jak víme z výsledků sondy Kepler, obíhá kolem jiných hvězd překvapivě mnoho, a pár z nich se dokonce nachází v tzv. obyvatelné zóně. Bylo by mimořádně zajímavé se moci na tyto cizí světy prostě podívat a spatřit tak například oceány, lesy nebo světla na jejich nočních stranách. Podle nejnovějšího výzkumu to vypadá, že k tomuto cíli nebude nutné překonávat obludné mezihvězdné vzdálenosti celé, ale bude možné mapovat povrch exoplanet s překvapivě vysokým rozlišením z pohodlí sluneční soustavy využitím právě Slunce - prostě tak, že se budeme dívat přímo (nebo lépe skoro přímo) do něho.

Autor: RNDr. Petr Blaschke, Ph.D.