Pokyny a informace pro autory

1. Časopis uveřejňuje vědecké studie, diskuzní příspěvky, recenze významných publikací v oblasti sociální patologie a prevence, zprávy, sdělení a příklady dobré praxe.

a)      Teoretické, přehledové, empirické a metodologické studie – maximální rozsah příspěvku je 36 000 znaků vč. mezer. Příspěvek musí splňovat nároky vědecké studie s jasně popsanou a odůvodněně užitou metodologií výzkumu. Pokud jsou příspěvky vyžádány redakční radou časopisu, mohou být rozsahy jednotlivých typů individuálně upraveny.

b)     Diskuzní příspěvky – maximální rozsah diskuzního příspěvku je 18 000 znaků vč. mezer. Diskuzní příspěvky se zabývají aktuálními tématy v odborné komunitě předmětné oblasti časopisu.  Diskuze v příspěvku musí být vedena kultivovaným jazykem a podpořena empirickými daty či teoretickými informacemi. Pokud jsou příspěvky vyžádány redakční radou časopisu, mohou být rozsahy jednotlivých typů individuálně upraveny.

c)      Zprávy – maximální rozsah zprávy je 7 200 znaků vč. mezer. Příspěvky v rubrice zprávy informují o významných akcích, událostech nebo osobnostech v oblasti sociální patologie a prevence.

d)     Recenze – maximální rozsah recenze je 9 000 znaků vč. mezer. Předpokládá se, že autor recenze kriticky a objektivně zhodnotí významnou publikaci v oblasti sociální patologie a prevence, přičemž od jejího vydání neuplynuly více než dva roky. Autor recenze nemůže být autor či spoluautor publikace a ani spolupracovník z téhož pracoviště, na kterém autor či spoluautor působí.

e)      Zpráva o literatuře – maximální rozsah zprávy o literatuře je 3 600 znaků vč. mezer. Autor zprávy o literatuře stručně popíše zajímavou publikaci z oblasti sociální patologie a prevence, přičemž od jejího vydání neuplynuly více než dva roky. Autor zprávy o literatuře nemůže být autor či spoluautor publikace a ani spolupracovník z téhož pracoviště, na kterém autor či spoluautor působí.

f)       Příklad dobré praxe – maximální rozsah příkladu dobré praxe je 7 200 znaků vč. mezer. Příklad dobré praxe popisuje zajímavý, inovativní, netradiční "přístup" k prevenci sociálně patologických jevů, popř. k sociálně patologickému jevu jako takovému.


2. Zasláním textu výkonné redakci autor prohlašuje a potvrzuje, že:

a)      zaslaný text nebyl doposud nikde publikován,

b)     zaslaný text se nenachází v recenzním ani v podobném řízení v rámci jiného časopisu, sborníku apod.,

c)      zaslaný text, příp. obrázky, fotografie aj., jsou autorovým originálním počinem a nezamlčel žádné spolutvůrce či osoby, od nichž by bylo nutné žádat souhlas s publikováním,

d)     dodržel veškeré formální požadavky.

3. Po zaslání příspěvku je autor vyrozuměn o dalším postupu – příspěvek byl přijat a postoupen redakční radě (v případě diskuzních příspěvků, recenzí a zpráv), příspěvek byl přijat a zaslán k recenznímu řízení, příspěvek byl odmítnut pro obsahovou nesouvislost se zaměřením časopisu, příspěvek byl odmítnut pro neodpovídající odbornou úroveň, příspěvek byl odmítnut pro nedodržení formální úpravy.

4. Výkonná redakce časopisu si vyhrazuje právo upravit před postoupením redakční radě nebo recenzentům autorův příspěvek tak, aby byla zajištěna maximální míra anonymity. Zejména vymazat jména autora, spoluautorů, informace o grantové podpoře, pracovištích autora a spoluautora. Odstranění informací však neovlivní obsahovou stránku příspěvku.

5. Recenzní řízení je plně a oboustranně anonymní. Trvá obvykle 2 měsíce a po jeho skončení je autor seznámen s výsledkem. V případě, že jsou recenze protichůdné, je příspěvek zaslán k třetímu oponentnímu posudku. Autor má právo seznámit se s recenzními posudky.

6. Struktura příspěvku:

a)      název příspěvku,

b)     jméno a příjmení autora (autorů),

c)      abstrakt (max. 1200 znaků vč. mezer),

d)     text příspěvku,

e)      kontaktní údaje na autora (autory) – e-mail, adresa pracoviště apod.

Formální náležitosti:

1. Text:

a)      příspěvek zasílejte ve formátu rtf, doc nebo docx.,

b)     název příspěvku (vel. písm. 16, tučně); nadpis kapitol (vel. písm. 14, tučně), nadpis podkapitol (vel. písm. 14, tučně), text příspěvku (vel. písm. 12),

c)      užitý font je Times New Roman,

d)     řádkování 1,

e)      první řádek odstavce neodsazujte, ale mezi odstavci udělejte mezeru o velikosti 6b.,

f)       neformátujte nadpisy, názvy tabulek, grafů, obrázků apod.

2. Tabulky:

a)      tabulky nesmí duplikovat text (část textu) příspěvku,

b)     tabulka, sloupce a řádky v ní jsou stručně a výstižně pojmenovány,

c)      tabulka je rozměrově přizpůsobena formátu časopisu B5.

3. Obrázky:

a)      za obrázek se považují fotografie, schémata, grafy apod.

b)     obrázek musí mít svou nezastupitelnou úlohu, nesmí plnit funkci samoúčelnosti,

c)      obrázek je přizpůsoben formátu časopisu B5, je přehledný a čitelný v černobílé verzi tisku.

4. Odkazování na zdroje:

a)      na zdroje průběžně odkazujte v textu, nevyužívejte poznámky pod čarou,

b)     podoba odkazu v textu (autor, rok vydání, příp. strana u přímých citací),

c)      v případě více zdrojů v jedné závorce za odstavcem, oddělujte jednotlivé zdroje středníkem.

5. Seznam literatury a zdrojů:

a)      na veškerou literaturu a zdroje, které jsou uvedeny v seznamu na konci článku, musí být v textu odkazováno,

b)     záznam vychází ze stylu APA.

Monografie

Vágnerová, M. (2014). Současná psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.

Sak, P., & Kolesárová, K. (2012). Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada.

Kapitoly v monografiích

Janiš, K. (2011). Historie cílené pohlavní výchovy na našem území. In L. Šulová, T. Fait, & P. Weiss, et al., Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví (s. 378–385). Praha: MAXDORF.

Vrabcová, D. & Janiš, K. ml. (2012). Autoevaluace školy a její postavení v zahraničním administrativně-legislativním a evaluačním rámci. In D. Vrabcová, L. Procházková, & K. Rýdl (Eds.), Autoevaluace školy v zahraničí. Pohled do evaluačních systémů ve vybraných zemích (s. 345– 355). Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Příspěvky v časopisech

Janiš, K. ml. (2014). Arthur Schopenhauer, Červená Karkulka, Jára Cimrman, Otakar Kádner a ... současnost. Prevence, 10(8), s. 16–17.

Webový zdroj

A Virtual University of the Third Age. [online]. Accessed 9th August 2012. http://www.u3aonline.org.au/.

Jiné případy upravuje citační norma APA, 6th edition.

6. Způsob odkazování:

a)      přímo citovaný text označte uvozovkami, např.:

„Bylo prokázáno, že i „nefyzické volnočasové aktivity“ snižují deprese a úzkosti, přinášejí dobrou náladu, zvyšují sebevědomí a sebepojetí, zvyšují celkovou psychickou pohodu a životní spokojenost a dokonce zlepšují i kognitivní funkce.“ (Iso-Ahola & Mannell, 2004, s. 191)

Riesman (2007, s. 61) definuje společenský charakter jako: „část „charakteru“, kterou sdílejí důležité společenské skupiny a která podle definice většiny soudobých badatelů ve společenských vědách je výsledkem zkušeností těchto skupin. Takto chápaný společenský charakter nám umožňuje hovořit – což činím v této knize – o charakteru tříd, skupin, oblastí a národů.“

b)     parafrázovaný text:

Opaschowski (2008) k výše uvedenému doplňuje, že se v podstatě jedná i o ideální představu volného času. K takto pojaté definici se dle Opaschowského dostaneme za dlouho dobu (myšleno z pohledu vývoje lidstva).

Oprávněnou kritikou výše uvedených definic je konstatování, že nepůsobí univerzálně, a to ve smyslu univerzálnosti pro všechny kategorie lidí, kteří volný čas vnímají a mají (Büchele, Lindhof & Poy, 2007)