Ústav pedagogických a psychologických věd

„Období školního vzdělávání je velmi významné při formování osobnosti mladých lidí a vše, co se v tomto období nepodaří, se jen velmi obtížně napravuje v období dospělosti. Toto je také důvod, proč je oblasti prevence rizikových projevů chování u školní populace věnována mimořádná pozornost, a to nejen ze strany ministerstva, ale i všech dalších složek podílejících se na řízení oblasti školství, zvláště pak krajů a obcí“. (www.msmt.cz/file/28077_1_1).

Rizikovému chováním je v současnosti věnována stále značná pozornost (teorie a studie,
na jejichž základě se utvářejí především preventivní programy, které se snaží o zkvalitňování různých intervencí). Miovský a kol. (2010, s. 23) jej definují jako „chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost“. Dle Národní strategie primární prevence rizikového chování na období 2013-2018  v působnosti resortu MŠMT ČR je hlavním cílem prostřednictvím efektivního systému prevence, fungujícího na základě komplexního působení všech na sebe vzájemně navazujících subjektů, minimalizovat vznik a snížit míru rizikového chování u dětí a mládeže.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR zveřejnilo 3. 12. 2013 Metodické doporučení pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků Č. j. MSMT-3301/2013 a doporučuje jednotný postup při řešení rizikového chování žáků-nenošení pomůcek, neplnění domácích úkolů, podvodné jednání, narušování výuky, odmítání práce při vyučování, nerespektování pokynů učitele, nevhodné chování ke spolužákům, nevhodné chování k pracovníkům školy, pozdní příchody, záškoláctví, skryté záškoláctví, vulgární chování, agresivní chování, šikana, ničení majetku školy, ničení majetku jiných osob v rámci školy, užívání návykových látek ve škole a její blízkosti, nošení nevhodných předmětů do školy a jiné.

Primární prevence rizikového chování u žáků v  působnosti MŠMT se zaměřuje prioritně na předcházení rozvoje rizik, které směřují zejména k následujícím rizikovým projevům v chování dětí a mládeže: Interpersonální agresivní chování - agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimedií, násilí, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofonie. Delikventní chování ve vztahu k hmotným statkům – vandalismus, krádeže, sprejerství a další trestné činy a přečiny. Záškoláctví a neplnění školních povinností. Závislostní chování - užívání všech návykových látek, netolismus, gambling. Rizikové sportovní aktivity, prevence úrazů. Rizikové chování v dopravě, prevence úrazů. Spektrum poruch příjmu potravy. Negativní působení sekt. Sexuální rizikové chování.

Na řešení negativních následků rizikového chování u dětí a mládeže je nutné vynaložit značné úsilí nejen rodičů, ale především učitelů. Primární prevence je zaměřena na předcházení nežádoucího sociálního vývoje v třídním kolektivu. V rámci primární prevence ve školním prostředí je žádoucí zaměřit se na budování zdravých mezilidských vztahů. Snahou pedagogů a vychovatelů ve školách a školských zařízeních je, aby k projevům rizikového chování u žáků nedocházelo, popřípadě se je snaží minimalizovat.  „Je mnohem snadnější a výhodnější (z hlediska sociálního, ekonomického, etického, zdravotního apod.) těmto jevům předcházet, než je následně řešit“ (Sýkora, 2010, s. 45).

Současná situace na školách v oblasti prevence rizikového chování je značně diferencovaná na úrovni jednotlivých regionů, měst a obcí. Výrazné rozdíly můžeme sledovat i s ohledem na typ školy, dokonce i na znalosti učitelů v tomto směru. V rámci primární prevence ve školním prostředí je žádoucí zaměřit se mj. i na budování zdravých mezilidských vztahů. V třídním kolektivu je primární prevence zaměřena na předcházení nežádoucího sociálního vývoje.

Primární prevence rizikového chování (dále jen RICHO) má mezioborovou povahu. Jak uvádí Miovský a kol. (2010, s. 13, 26), setkávají se zde perspektivy pedagogiky, psychologie, speciální pedagogiky, sociologie, práva apod.

Hlavním cílem Národní strategie primární prevence RICHO dětí a mládeže na období 2013-2018 je prostřednictvím efektivního systému prevence, fungujícího na základě komplexnosti působení všech na sebe navazujících subjektů, minimalizovat vznik a snížit míru RICHO u dětí a mládeže.

Předpokladem úspěchu mj. jsou především vzdělaní a kvalifikování pedagogové, kteří jsou vybaveni odpovídajícími znalostmi, dovednostmi, schopnostmi a celkově kompetencemi k řešení RICHO.

Již realizované výstupy (VYNSPI – I a II, viz http://www.prevence-praha.cz/vynspi) poukazují na rezervy v odborné nepřipravenosti jednotlivých učitelů v oblasti RICHO.  Nejen školní metodik prevence, ale zvláště jednotliví učitelé by měli začleňovat preventivní témata do výuky svých aprobačních, resp. vyučovaných předmětů. Toto začlenění by mělo být rozpracováno v ŠVP jednotlivých základních škol.

 

Hlavním záměrem projektu je zjistit rezervy v odborné připravenosti učitelů k řešení konkrétních problémových situací ve vztahu s výukou i výchovou mimo vyučování v základních školách.

 

Moravskoslezský kraj je regionem se zvýšeným výskytem určitých forem rizikového chování u dětí a mládeže, a to již dle realizovaných studií. Zvýšená míra nezaměstnanosti, relativní chudoba, sociálně vyloučené lokality, to vše jsou aspekty, které se podílejí přímo na struktuře rizikového chování u dětí a mládeže. Z toho vyplývá, že zejména učitelé základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií jsou nedílným prvkem prevence rizikového chování.