POUŽÍVÁNÍ PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ CITACE Z JINÝCH ZDROJŮ
1. Student nesmí opisovat, přebírat nebo publikovat cizí myšlenky či výsledky jiných autorů bez uvedení jejich původního zdroje. Text převzatý musí být jednoznačně vymezen a příslušně citován. Z textu práce musí být zřejmé, co jsou přímé citace, co parafráze a co vlastní myšlenky autora práce. V opačném případě se jedná o plagiátorství a porušení platné legislativy České republiky.
2. Citace je doslovné přenesení vybrané části textu, nejčastěji se používá kvůli přesnému definování určitého jevu odbornou autoritou (opsání části nebo celé věty) z původního dokumentu.
a) Citace musí být jasně identifikovatelná, přesná, zřetelně oddělená od výkladového textu (uvozovkami a kurzívou), žádná část nesmí být svévolně vynechána ani doplněna. Je-li třeba citát zkrátit, uvede se na místě krácení znaménko […].
b) Odkaz na zdroj, ze kterého byl citát převzat, musí být uváděn v celé práci jednotně.
3. Parafráze neboli nepřímá citace je interpretace cizí myšlenky, teorie, odborného textu vlastními slovy („převyprávění“) s tím, že nedochází ke změně jeho významu. Tento způsob (včetně vhodného uvádění vlastních závěrů) by měl být nejpoužívanější.
a) Parafrázovaný text musí mít důsledně označen konec a mít řádně uvedený identifikovatelný zdroj.
b) Parafráze se nedává do uvozovek, měla by být kratší než původní text, ale může být většího rozsahu než citace.
