Fakulta veřejných politik Slezské univerzity v Opavě připravuje výstavu k osobnosti K. J. Obrátila. První otázka, kterou jsem položila doc. PhDr. PaedDr. Kamilu Janišovi, CSc., tedy zní: Kdo to byl K. J. Obrátil?

K. J. Obrátil (1866-1945) byl nejen svou profesí učitel, ale také velký vlastenec a sběratel ex libris. Místem jeho narození jsou Hukvaldy. Narodil se přesně ve stejném domě jako známý hudební skladatel Leoš Janáček. Jako učitel působil na celé řadě škol (např. Loukov, Holešov pod Hostýnem, Břeclav, Vizovice, Zubří aj.), hlavně pak v Uherském Hradišti, kde působil více jak čtvrt století.

Za druhé: obdivoval T. G. Masaryka a J. S. Machara. Všude, kde Obrátil působil, měl pro své vlastenecké postoje problémy. Jako redaktor Zájmů Slovače se zastával pokrokových učitelů v širokém okolí, vystupoval proti klerikálním tendencím v politickém životě na Slovácku, zakládal Sokol apod. Přirozeně se musel dostat do konfliktu s německou okupací.

Za třetí: jako sběratel shromáždil nesmírně velké množství hodnotného a jedinečného materiálu k pohlavnímu životu obyvatel, zejména na Moravě. Dílo vyšlo pod názvem Kryptadia, dnes je dostupné pod stejným názvem nebo pod názvem Slovník sprostých slov. Jedná se o ojedinělé dílo překračující hranice naší země.

Jaký má vztah K. J. Obrátil ke zdejšímu, Moravskoslezskému kraji?

Po aféře v Uherském Hradišti, kterou sice soudně vyhrál, ale byl „odeslán“ do důchodu, měl být právě přeložen do Moravské Ostravy. K tomu však nedošlo. Obrátil se mezitím přestěhoval do Prahy. Druhý vztah ke zdejšímu regionu je poněkud zprostředkovaný. V období, kdy vydával čítanky, zamýšlel vydat i čítanku básníku P. Bezručovi. Na dopisy, v kterých žádá básníka o souhlas, ale Bezruč neodpovídal. A tak nedošlo k vydání zamýšlené čítanky. Ostatně vzájemná korespondence (tři dopisy) je dodnes uložena v Památníku Petra Bezruče v Opavě.

Které dílo K. J. Obrátila je i dnes aktuální?

Bezpochyby se jedná o Kryptádia (z řečtiny a znamená skryté, tajné). Kdyby nic jiného v průběhu svého života nevytvořil, tak už jen samotná sbírka lidové erotiky a skatologického materiálu z oblasti lidové tvořivosti by směle postačila na vybudování „pomníku“ a nehynoucího odkazu. Sám Obrátil označoval sběr lidové tvořivosti za „studium pohlavního života našeho lidu.“ S odstupem let musíme konstatovat, že šlo o neskutečně rozsáhlý terénní výzkum v podobě sběru dat rozličné eroticko-skatologické povahy. Zahrnoval například různé dvojsmyslné průpovídky, vtipy, básničky, písničky apod., a to vše doplněno místem, kde to sesbíral, odvození původu a vývoje. Jedná se bezesporu o dílo, které jiné národy nemají a je tak naprosto ojedinělé v rámci Evropy.

Ve vztahu k ex libris (ex libris jsou v podstatě nálepky, které se dříve vlepovaly na vnitřní stranu obalu knih, a to za účelem, aby se vědělo, komu daná kniha patří), je nutné zdůraznit, že společně s dalším učitelem B. B. Buchlovanem, uskutečnili první výstavu ex libris na našem území. A současně vydal jedno ze základních děl k dané sběratelské oblasti, a to publikaci (dnes obtížně sehnatelné) s názvem Erotické ex libris.

Jaký byl pedagog?

Pomoci dnešní terminologií bychom mohli použít označení – nadšený a tvořivý učitel, který se snažil co nejvíce přispět nejen ke vzdělání, ale i k výchově svých žáků. V průběhu své pedagogické činnosti zpracoval pro potřeby učitelů čítanky, které „věnoval“ některý, známým osobnostem. Čítanky obsahovaly ukázky z děl autora, Obrátil vydal například čítanku Husa, Petra Chelčického, Žižky, Drtiny, T. G. Masaryka, Eduarda Beneše, Aloise Jiráska, Havlíčka Borovského, ale také Čítanku o našem osvobození a Čítanku světových autorů. Některé se opětovně vydávaly v dalších reedicích.

Krátce po vzniku republiky se stává ředitelem školy v Uherském Hradišti.

A jaký byl on sám?

Především to byl velký vlastenec. Sám pocházel z učitelské rodiny (z okolí Hulína) a z rodiny s hlubokými vlasteneckými kořeny. Jen tak na okraj, jeho strýc byl organizátorem slavného průvodu, který dovezl památný kámen do základů budoucího Národního divadla. Osudovou se pro Obrátila stala účast na přednášce T. G. Masaryka, kterého obdivoval pro jeho hledání pravdy. Tvrdě vystupoval proti všemu německému, klerikálním tendencím na Slovácku a v jeho okolí. Založil Sokol ve Vizovicích a Zubří, tedy v místech svého učitelského působení apod. Pro svoje postoje byl z moci úřadů překládán z místa na místo. Celkem logicky musel mít problémy i za doby okupace. Při každé příležitosti nadával. Podílel se na vydávání ilegálního časopisu V boj! Vydával vlastenecky pojaté ex libris atd. Těsně před koncem války, v březnu 1945, si pro téměř 80-letého Obrátila přišlo gestapo. Zemřel 5. 4. 1945. Po stránce osobnostní byl Obrátil pedant, snad až příliš.

Na co se mají návštěvníci těšit?

K vidění jsou především jeho ex libris. Ve své době vlastnil největší sbírku ex libris v Evropě. Škoda, že v době okupace mu byla při domovních prohlídkách gestapem část jeho sbírky rozkradena. Její zbytky dnes vlastní Národní muzeum v Praze. Při sběru ex libris věnoval zvláštní pozornost těm s erotickými motivy. Jde o díla významných grafiků. Jsou zde k vidění i ukázky z jeho editorských počinů, zejména pak erotických publikací, které se dodnes vydávají v reprintech. Jedná se o vrcholná erotická díla evropské literatury..

A nějakou zajímavost na závěr?

Když zmíním básníka Machara, tak také jednu zajímavost, která se váže právě k Obrátilovi. Za svého působení v Holešově si Obrátil nechával posílat rozličné knihy a jednou mezi nimi byla sbírka právě od Machara. Obrátil ji náhodně otevřel na stránce, kdy byla báseň s názvem Láska. Po jejím přečtení si vysnil, že by se hrozně rád s básníkem někdy setkal. Zcela náhodou měl cestu do Prahy za účelem vykonání učitelské zkoušky. Při té příležitosti si zajel parníkem do Chuchle a zcela náhodou právě na lodi se setkal s Macharem. Potkat v tehdejší Praze svůj idol, je velmi nepravděpodobné. Musel to být bezesporu hluboký zážitek, který dokonce zachytil v knize „Machar na Moravě“. A pak, že náhoda neexistuje.

Autor: Kateřina Byrtusová