Doktorský studijní program Filmové, televizní a fotografické umění a nová média (P8204) - obecné informace o studiu [CZ]

Obecné informace CZ

Studijní program:

P8204 Filmové, televizní a fotografické umění a nová média

Studijní obor:

Tvůrčí fotografie (platnost akreditace do 31.12.2019)

Adresa pracoviště zabezpečujícího studium:

Slezská univerzita v Opavě

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Institut tvůrčí fotografie

Bezručovo nám. 1150/13

746 01  Opava

Tel: 553 684 385

Fax: 553 684 389

E-mail: ivana.mikolasova (at) fpf.slu.cz

Podmínky přijetí:

- státní magisterská zkouška z tvůrčí fotografie (dosažení titulu MgA.)

- státní magisterská zkouška z dějin fotografie

- úspěšné vykonání přijímací zkoušky

- znalost běžné i odborné angličtiny

Požadavky na přijetí:

- písemná práce z oblasti dějin a teorie fotografie

- praktická práce z oblasti tvůrčí fotografie

- dobrá orientace v dějinách a teorii fotografie, v dějinách a teorii výtvarného umění všeobecý kulturně-společenský přehled

- projekt doktorského studia, který obsahuje téma disertační práce, základní seznam literatury a metodologická východiska

Přijímací řízení před přijímací komisí, jejímiž členy jsou zpravidla členové oborové rady, proběhne formou pohovoru nad předkládaným projektem doktorského studia a formlou ústní zkoušky z dějin a teorie fotografie a všeobecného kulturního přehledu. O přijetí rozhodne děkan na základě doporučení přijímací komise.

Organizace studia:

Doktorské studium oboru Tvůrčí fotografie je koncipováno jako přísně výběrové. Výuka probíhá formou řízeného individuálního studia, vědeckého bádání a samostatné fotografické tvorby. Důraz se klade na časté konzultace doktoranda se školitelem a s dalšími pedagogy a odborníky z praxe, na semináře v úzkém kruhu dalších studentů, na samostatnou fotografickou tvorbu, na účast na vybraných přednáškách na SU i jiných pracovištích, na zahraniční stáže, na občasné vedení seminářů pro studenty, na vypracování dílčích seminárních prací a několika veřejných přednášek, na kurátorsku přípravu výstav. Celé studium směřuje k závěrečné praktické a teoretické disertační práci. Každému přijatém studentovi je přidělen školitel z řad profesorů a docentů ITF nebo jiné vysokoškolské katedry, ústavu či ateliéru se specializovanou výukou fotografie a dějin a teorie fotografie, výjimečně z řad všeobecně respektovaných odborníků či z řad dalších pedagogů ITF, kteří mají potřebné předpoklady k takové činnosti.

Individuální studijní plán:

Školitel sestaví ve spolupráci s přijatým doktorandem jeho individální studijní plán, který předloží ke schválení oborové radě, metodologicky povede doktoranda při disertačí práci a doporučí další konzultanty, zadá doktorandovi téma jeho veřejných přednášek, každoročně ohodnotí průběh doktorandova studia ve zprávě, kterou předkládá předsedovi oborové rady a studijnímu oddělení.

Doba studia:

Standardní doba studia je tři roky, maximálně možná doba je sedm let (počítá se doba od zápisu do obhajoby disertační práce). Během studia bude možno po schválení školitelem jednou požádat o rozložení ročníku. V odůvodněných případech může děkan po doporučení školitele povolit přerušení studia nejdéle na 4 semestry. Doba přerušení se nepočítá do délky studia.

Seznam povinných předmětů:

a) dvě oborové zkoušky a dvě seminární práce z dějin a teorie fotografie o rozsahu nejméně 15 stran. Jejich konkrétní téma si zvolí doktorand po dohodě se školitelem,

b) zkouška a písemná práce z dějin výtvarného umění,

c) zkouška a písemná práce buď z filozofie nebo psychologie nebo sociologie,

d) zkoušky z angličtiny a z dalšího cizího jazyka (francouština, ruština, italština, španělština)

e) veřejná výstava vlastní fotografické tvorby včetně kurátorské práce, přípravy pozvánky a tiskových materiálů apod.

f) veřejná přednáška na téma související s disertační prací.


Po celou dobu studia se doktorand věnuje přípravě praktické a teoretické části disertační práce. Doktorandovi mohou být školitelem určeny a oborovou radu schváleny další povinnosti (např. podíl na výuce, účast na tvůrčí dílně, fotografickém projektu nebo odborném sympoziu), které mohou obohatit jeho doktorské studium.

Fakultativní předměty:

Po dohodě se školitelem a se souhlasem oborové rady může doktorand do svého individuálního plánu zahrnout i další fakultativní předměty.

Profil absolventa:

Absolventi doktorského studijního programu by měli získat hluboké znalosti v dějinách, současném stavu, teorii a kritice fotografie i široký kulturně-historický rozhled, měli by být dobře připraveni na odborné bádání v oblasti historie fotografie a na fundované zpracování získaných materiálů, měli by ovládat moderní pedagogickou metodologii, aby své znalosti mohli účinně předávat při výuce na různých typech škol. Měli by být schopni o fotografii odborně psát i přednášek, měli by znát zásady kurátorské a archivní práce, měli by být schopni plynně komunikovat a číst odbornou literaturu nejméně ve dvou světových jazycích (znalost angličtiny je přitom povinná), měli by dokonale ovládat klasickou fotografickou techniku i nejnovější digitální technologie stejně jako možnosti počítačových úprav fotografií či způsoby tisku. Se svou kvalifikací by se měli uplatňovat jeko odborně dokonale připravení profesionální fotografové, jako pedagogové vysokých a středních fotografických škol, kurátoři muzejních a galerijních fotografických sbírek, redaktoři fotografických a výtvarných časopisů, odborní publicisté.

Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce:

Podmínkou k přistoupení ke státní doktorské zkušce je splnění všech povinností z individuálnío studijního plánu a odevzdání praktické i teoretické disertační práce. Prakticku část disertační práce zpravidla tvoří výstavní soubor o nejméně 10 fotografiích, doktorand však může po dohodě se školitelem a po schválení oborovou komisí předložit praktickou disertační práci i v jiné formě (např. makety knihy nebo audiovizuálního programu akcentujícího fotografii). Teoretická disertační práce má shrnout výsledky doktorandova dosavadního výzkumu zpracovávaného tématu a má dokumentovat jeho odborné znalosti i formulační schopnosti. Nemá to být jen kompilace dosavadní literatury, ale má obsahovat původní poznatky, které obohacují dosavadní stav znalostí o dané problematice.

Samotné obhajobě předchází veřejná přednáška, seznamující s obsahem nebo částí obsahu disertační práce a s fotografickou tvorbou doktoranda, a veřejně přístupná zukouška z dějin a teorie fotografie, jejíž úspěšné složení je podmínku přistoupení k obhajobě oboru částí disertační práce. I ta proběhne veřejně. Doktorand během ní má reagovat na posudky školitele a určených dvou oponentů i na následnou rozpravu. Členy nejméně pětičlenné zkušební komise jmenuje děkan, zpravidla v ní zasedá předseda oborové rady, školitel a alespoň jeden pedagog z jiné vysoké školy. Obhajobu disertační práce lze opakovat pouze jednou.

Další informace zde