Osobnosti konference MÉDIA/ DĚJINY/ SPOLEČNOST a jejich recept na odstranění stereotypů

  • Lenka Čápová
  • 08.11.2019
V programu 4. ročníku konference MÉDIA/ DĚJINY/ SPOLEČNOST konané v prostorách Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě vystoupila ve dnech 6. a 7. listopadu řada přednášejících. Z mnoha úhlů pohledu a perspektiv hovořili a diskutovali na téma obrazu Polska a Poláků v českých médiích. Čtyřem z nich jsme položili dvě stejné otázky:
1. Jaké jsou dle vašeho názoru stereotypy, jimiž Češi vnímají Poláky? 
2. Jak tyto stereotypy jako bariéry v komunikaci odstranit?

Maciej Ruczaj, ředitel Polského institutu v Praze:
1. Polské a české dějiny se vyvíjely spíše rovnoběžně, než společně. Více nás rozdělovaly, než spojovaly. Často jsme navzájem při vytváření národní identity používali ty druhé jako negativní obraz. Ke konci éry komunismu nám došlo, že bychom mohli společně spoustu  stereotypů odstranit. Ovšem horší než stereotypy jsou podle mého mínění lhostejnost, nezájem. S něčím takovým se pracuje těžce. 
2. Stereotypy se mohou odstranit vzájemným poznáním, přímým a bezprostředním kontaktem, který napomáhá k odstranění mýtů.

Piotr Górecki, novinář, zástupce Polské tiskové agentury:
1. Ve zpravodajství z Polska jsme oproti nedávné minulosti udělali velký pokrok, nicméně stereotypy v myšlení lidí zůstávají. Osobně v tomto ohledu postrádám vlastní reflexi českých novinářů. 
2. Pokud lidi vzájemně konfrontujeme, pohled na Polsko je jiný. Stereotypy eliminuje i dobré a atraktivní zpravodajství stejně jako zkušenost lidí, kteří se do Polska přijedou podívat. 

Julian Golak, šéf Polsko-česko-slovenské Solidarity:
1. Bydlím pět kilometrů od hranice, v Nové Rudě. My lidé na hranici si lépe rozumíme než lidé z vnitrozemí. Například můj šestadvacetiletý syn žije dva roky v Praze a říká, že Pražané nemají Poláky rádi. Proč? To nevím. Je to problém. Kde vznikl a proč? Vše je o lidech, o člověku, nikoli o národnostech.
2. Se stereotypy se nejlépe bojuje vzájemnými osobními kontakty, poznáváním se. My například v tomto ohledu organizujeme společné společensko-kulturní akce česky nazvané „Zůstaňme rodinou“. Mezi Polskem a Českem je dlouhá hranice, mluvíme podobnými jazyky, ale málo se známe.

Petr Pospíchal, signatář Charty 77, bývalý politický vězeň, bývalý pracovník kanceláře prezidenta Václava Havla, spolupracovník rozhlasových stanic BBC a RFE, velvyslanec v Bulharsku, předseda Rady pro televizní a rozhlasové vysílání.
1. Protože sám tyto stereotypy nemám, je pro mne těžké odhadnout, jaké je mají lidé, kteří Polsko znají méně. 
2. Poznávat sousedy, mluvit s nimi, netvářit se, že náš způsob uvažování je jediný. 

TEXT: Zuzana Urbánková/Centrum multimediální tvorby
FOTO: Zuzana Urbánková/Centrum multimediální tvorby, Jiří Dobrý

Piotr Górecki (vlevo) a Maciej Ruczaj