Expozice studentů Institutu tvůrčí fotografie na mezinárodním festivalu Prague Photo a cena pro loňskou absolventku ITF

  • Ondřej Durczak
  • 04.06.2019
Dne 27. května 2019 byla zahájena výstava studentů Institutu tvůrčí fotografie SU v Opavě na mezinárodním fotografickém festivalu Prague Photo 2019. V 18:30 proběhl křest nových knih studentů a pedagogů Institutu tvůrčí fotografie. Mezi dvěma vítězi o nejlepší autory do 30 let je také naše loňská absolventka Andrea Malinová.

ODKAZ NA VIDEO




Křest nových knih studentů a pedagogů ITF

Vernisáž v expozici ITF




Jedna z fotografií z vítězného cyklu Mrtvá žába

Loňská absolventka magisterského studia na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě Andrea Malinová byla na konci května oceněna na mezinárodním fotografickém festivalu Prague Photo 2019 cenou pro mladé fotografy. Společně s Lukášem Klingorou ji odborná porota ocenila z desítek prací a jejich autorů. Andrea Malinová obhájila oceněnou práci v září 2018 jako svou praktickou diplomovou práci. Soubor Mrtvá žába reflektuje autorčin pohled na smrt a její propojení se současným odíváním. V inscenovaných prostých, ale obsahově hlubokých zátiších a portrétech, přiznává svůj úzký vztah k módní i komerční fotografii.

Sama autorka v anotaci souboru uvádí:

Smrt samu o sobě většina lidí považuje za něco mystického, spirituálního, záhadného, nebo také v dnešní době potlačovaného a zapuzovaného na okraj zájmu. Práce vychází z mých myšlenek, že smrt je něco, co nás každý den obklopuje – nemám na mysli žádné tragédie v rodinách, ale takovou ‚BĚŽNOU‘ smrt. Zabitá moucha, komár, pravé kožichy, potrava, přejeté mršiny na cestách, okrasné kůže na stěnách, trofeje, apod.

Drobná smrt je kolem nás a nebereme ji jako něco tragického, ale jako normální až banální součást života, zasluhující přehlédnutí, přestože tomu tak není. To mě vedlo k tomu, že se smrt, konkrétně její pozůstatky, se pro mne staly objektem výtvarného záměru. V projektu mne vlastně zajímají schránky, které zůstanou na světě po odchodu duše a postupem času i ubývajícího materiálu. Vytvářím na první pohled banální zátiší, kdy se už nepotřebná mršina nebo takový pozůstatek po životě stává uměleckým objektem. Vracím ho jako předmět zájmu. Snažím se dostat od konkrétních „pozůstatků“ až k podivným abstraktním „obalům“, jejichž obrazy se stávají pro diváka hádankami, které mohou pomyslně vytvářet i další nová " fantastická zvířata". Fotografie nechávají volně pracovat představivost diváka, který může rozvíjet svou vlastní imaginaci a hledat nové souvislosti.

Podobně jako ve své předchozí tvorbě jsem v některých obrazech zachovala prvky lidského těla, mj. také proto, že jde celou dobu o vztah člověka ke smrti respektive smrti zvířat, člověk je tím „přehlížitelem“ drobné smrti kolem.

Práce dostala název na samém počátku, kdy jsem se rozhodla na tomto tématu pracovat. Našla jsem tehdy na asfaltu vysušenou, mnohonásobně přejetou mrtvou žábu a přemýšlela jak je zvláštní, že se z živého tvora stane dvojrozměrný objekt. Byl to pro mě jeden z prvních impulzů ke vzniku této série, a proto jsem se v názvu k tomuto klíčovému okamžiku vrátila.