Dominika Ratajová je studentkou třetího ročníku Audiovizuální tvorbyÚstavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (FPF SU) v Opavě a Arnošt Holan je studentem třetího ročníku Multimediálních technik Ústavu fyziky FPF SU.  Více se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Dominika: Bylo to vlastně všechno takové rychlé. Kvůli rodinné oslavě jsem se dostala na Majáles až po sedmé večer, kdy už snad všichni povolaní kromě mě věděli, že jsem vyhrála. V jedné hodině jsem přijela, za chvíli stála na pódiu, kde jsem se nezmohla na nic jiného, než říct děkuju, a šla zase dolů. Každopádně to bylo docela vtipné, v tu chvíli mi to nedocházelo ani s korunkou na hlavě. 

Arnošt: Stát na podiu byl krásný pocit, hlavně v tom, že tam byla spousta lidí, kteří mě podporovali a skandovali i mé jméno, což bylo super. Ale ve výsledku si z toho vlastně nic moc nepamatuji, protože ještě před tím jsem měl na oslavu vítězství pár piv, a navíc to uteklo hrozně rychle, takže jsem ani nějaké pocity nestihl zaznamenat.

Dominika: Pět minut po dvanáctémě tam jednoho večerapřihlásili kamarádi. Když mezi řečí prohodili, že mě tam přihlásí, tak jsem se jim vysmála. Říkala jsem jim, že už to stejně nejde a že to rozhodně neudělají. Prý jim už nikdy nemám říkat, že něco nejde, abych se nedivila, co bude příště.

Arnošt: Všiml jsem si toho na facebookových stránkách a řekl si, že když už v Opavě ty tři roky studuji a nikdy jsem vlastně na Opavském majálesu nebyl, tak by bylo fajn se tam ze srandy přihlásit. Takže jsem poslal fotku a kamarádi pro mě hlasovali.

Dominika: Bylo by super Opavu oživit, i když už nějakým způsobem samozřejmě žije. Přeci jen je to jedno ze studentských měst, a tak by určitě nebylo na škodu, kdyby o sobě studenti dávali více vědět. I mezi nimi se najde spousta zajímavých lidí, kteří ve svém věkudokázali velké věci, tak proč o nich nemluvit trošku více?

Arnošt: Co se majálesu týče, vlastně ani moc nevím, jen možná asi nabitější program, že by se jednalo například o dvoudenní festival. A v Opavě? Asi by byla potřeba trochu lepší kultura, spíše tedy větší zájem o ni ze strany lidí. Určitě bych také změnil intervaly čekání na světelném přechodu, který je tady blízko Hauerovy ulice, protože to je hrozné. Ohledně budovy na Hauerově ulici bych si přál, aby se urovnaly veškeré vztahy mezi obory s univerzitou, abychom hezky vycházeli, když jsme ta rodinná univerzita.

Dominika: Asi nebudu měnit svou děkovnou pódiovou řeč a řeknu jen: děkuju.

Arnošt: Samozřejmě děkuji všem, kteří mě zvolili, jak na facebookových stránkách, což jsou hlavně moji kamarádi, tak i všem, kteří hlasovali na místě. Patří jim velký dík.

Dominika: Majáles jednoznačně láska! A majáles? Laskaví lidi všude kolem.

Arnošt: Máj by měl být lásky čas samozřejmě, pro mě je to také začátek nového roku, kdy všechno kvete a člověk už se těší na to léto. No a majáles je prostě studentský svátek, takže všichni studenti by si měli užívat jara a tepla, kdy konečně zavřou učebnice a vylezou ven ze škol si užívat a popíjet.

TEXT: Alena Kaňová, Kristýna Bečvářová

FOTO: Archiv organizátorů Opavského majálesu