Korpusová lingvistika zažívá desítky let rychlý vývoj a korpusová data jsou dnes samozřejmou součástí výzkumu napříč lingvistickými disciplínami. Bezplatný přístup do ČNK čítajícího na šest miliard slov představuje příležitost, která není u „malých“ jazyků, jako je čeština, samozřejmostí. Pro náležité využití potenciálu digitálního korpusu je potřeba vést studenty bohemistiky k práci s ČNK či jinými korpusy a ukázat jim perspektivu těchto nástrojů nejen pro jejich kvalifikační práce, ale také pro jejich budoucí profese jazykových odborníků.

Studentský tým projektu na kolokviu v Nitře reprezentovala studentka druhého ročníku navazujícího studia oboru Český jazyk a literatura Aneta Toboříková. Mezinárodnímu publiku představila stylisticky zaměřenou část projektu ve svém příspěvku „První osoba plurálu jako nástroj utváření kolektivní identity v českých publicistických textech“. Ve výzkumu využila publicistické texty z korpusů řady SYN a porovnala způsob užívání gramatického prostředku první osoby plurálu v různých typech periodik od celostátního tisku (např. Hospodářské noviny) přes bulvár (např. Aha!) po regionální noviny (např. Valašský deník). Studie ukázala, že zvláště výrazná je dominance používání první osoby plurálu v regionálním a bulvárním tisku. V těchto segmentech mediálního trhu je „my“ často využíváno k budování pocitu komunity a k emocionalizaci sdělení.

Lingvodidaktickou část projektu představila jeho řešitelka Magdaléna Lapúniková. Ve svém příspěvku prezentovala využití korpusových dat ve výuce češtiny pro cizince, konkrétně v oblasti sociolingvistické a pragmalingvistické kompetence u nerodilých mluvčích češtiny. Její příspěvek nesl název „Jazyková zdvořilost v češtině pro cizince: učebnice vs. korpus“ a ukázal využití vícejazyčného korpusu InterCorp v jazykové výuce. Přínos korpusu v této oblasti spočívá v tom, že je možné vyhledávat paralelní ekvivalenty ve více než šedesáti jazycích. Důležitým aspektem je také autenticita textů, kterou učebnicové dialogy mnohdy postrádají.

Účastnice ze Slezské univerzity přednášely v jednotlivých sekcích kolokvia spolu s dalšími padesáti účastníky ze Slovenska a Česka, ale také z Ruska, Bulharska a USA. Součástí mimořádně plodného a výborně zorganizovaného setkání mladých jazykovědců pod vedením dr. Renáty Hlavaté z Filozofické fakulty Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře byl i kulturní program a prohlídka Nitranského hradu. Obě účastnice ocenily, že mohly na významném kolokviu vystoupit, a své studie budou v letošním roce publikovat v odborných lingvistických časopisech u nás i v zahraničí.

text a obrazové přílohy: Magdaléna Lapúniková