V rámci archeologického výzkumu jsme dokázali nastínit samotný stavební vývoj gotického kostela. Díky vhodně umístěných sond jsme zjistili, že původní obvodové zdi jsou v presbytáři a v hlavní lodi se jedná pouze SZ zeď. V 15. století byla zničena JV zeď a nahrazena novou. Stalo se tak pravděpodobně po vpádu husitských vojsk roku 1428 do Javorníku, kdy byla zničena blízká tvrz. JZ zeď prošla roku 1901 rekonstrukcí. Nemalou změnou prošly i podlahy v interiéru, kdy se v 15. století jednalo o dřevěnou podlahu, v 16. – 17. století o podlahu složenou z cihlových dlaždic; z přelomu 19. a 20. století pochází podlaha z kamenných valounů a ve 20. století podlahu tvořily žulové bloky. 

V rámci archeologického výzkumu bylo odkryto i 8 hrobů, z toho jeden byl pro nás pověstnou třešničkou na dortu. Jednalo se prokazatelně o hrob kněze, který byl uložen v cihlové hrobce. Unikátní je tento hrob naší znalostí jeho výstavby, uložení zesnulého a pozdějšího narušení. Nejprve bylo vystavěno dno a stěny hrobky, následně byl do ní uložen zesnulý v dřevěné malované rakvi, poté stavebníci postavili dřevěné vzpěry a ramenáty a hrobku uzavřeli cihlovou klenbou. Pravděpodobně při přestavbě podlah na přelomu 19. a 20. století byla z klenby vyndána jedna cihla. To, co stavebníci uviděli je pravděpodobně mnoho nepotěšilo, neboť vhodili do hrobky malovaný plechový obrázek s Pannou Marií Częstochowskou a cihlu vrátili zpět na místo. Díky správným klimatickým podmínkám uvnitř hrobky se nám dochovala celá rakev zdobená malovaným jetelovitým křížem s písmeny IHS, srdcem s třemi hřeby pod ním a křížem nad H. Dále i větší fragmenty kompletního oděvu zemřelého (alba, štola, cingulum, kvadrátek, obuv) a osobní výbava (škapulíř, růženec se třemi medailony, soustružený dřevěný kalich, pektorální dřevěný kříž). Díky datování medailonů, zachovalého soupisu Javornických farářů a opuštění městského hřbitova v roce 1783 se můžeme domnívat, že se jednalo o místního faráře Gabriela Scholze. Bohužel nejsou pro Javorník zachovány úmrtní matriky, tedy musíme k tomuto tvrzení přistupovat s jistou rezervou.

Po archeologickém výzkumu se již mohlo pracovat na objevování celé plochy freskové výzdoby, která je svou plochou unikátní. Nejstarší vrstvu tvoří fresky, jež vznikly ve druhé polovině 14. století, nejmladší pak výjevy pocházející ze 16. století. Výzdobu tvoří např. sv. Kryštof, sv. Martin, výjev ukřižování Ježíše Krista a mnohé další. Samotné fresky ještě projdou zkušeným okem uměleckých historiků.

Nesmíme zapomenout ani na naše bývalé studenty, kteří se aktivně podíleli, jak na samotném archeologickém výzkumu, tak i na publikací výzkumu a popularizaci a patří jim náš velký dík – Mgr. Víta Hadravu, Mgr. Jakuba Novotného, Mgr. Veroniku Kočí Dudkovou a Mgr. Milana Rychlého.  Děkujeme všem za skvělou a zodpovědnou spolupráci.

Text: Hana Lafková