Giorgio Cadorini debatoval se studenty pražských gymnázií na téma migrace

  • Čápová Lenka
  • 05.12.2018
Migrace z a do Itálie. To bylo téma setkání se studenty dvou pražských česko-italských škol, které zorganizoval Dott. Giorgio Cadorini, Ph.D. z oddělení italistiky Ústavu cizích jazyků FPF SU v Opavě.
Se studenty Gymnázia v Ústavní ulici se sešel v listopadu v Italském kulturním institutu v Praze, poté debatoval se studenty Gymnázia Jiřího Gutha-Jarkovského.
„Úvodem jsem promítl výběr scén z dokumentu režisérů Maurizio Pellegrini a Giuseppe Pidello "Lontani vicini" (Itálie 2009), pak následovala debata se studenty, jimž jsem dodával k tématice další podněty,“ uvedl Giorgio Cadorini a odpověděl na následující otázky: 
 
Kolik studentů se setkání s vámi účastnilo?
Z Gymnázia v Ústavní ulici šlo o padesát žáků posledních dvou ročníků, z Gymnázia Jiřího Gutha-Jarkovského dvacet žáků osmého a devátého ročníku.

Téma migrace je citlivé. Jak studenti reagovali? Jaké mají názory? 
Popsal jsem konkrétní situace dvou obcí, které se od konce 1. světové války vylidňují. Jedna přichází o obyvatele stále, ale v druhé došlo během posledních deset let k nárůstu počtu obyvatel. Obnovili staré centrum obce i téměř zapomenuté tradiční živnosti. To se povedlo díky přijetí mimoevropských migrantů, kteří oživili ekonomiku a tím umožnili místní mládeži možnost se uživit a tedy zůstat. Studenti debatovali také o tom, co by oni sami dělali na místě přistěhovalců. Díky diskusi jsme pochopili, že nechat se živit není žádné řešení, navíc Itálie trvalou podporu neposkytuje ani svým občanům ani přistěhovalcům. Každý přece touží po realizaci v nějaké činnosti.

Byly názory studentů pro vás obohacující či překvapivé?
Nejmladší ročníky nevěděly, že Italové byli na začátku odmítáni v zemích na severu od Alp, studenti také netušili, že se kdysi lidé ve střední Evropě Taliánů štítili. Jedna studentka si dokonce myslela, že dobré řešení je obrátit se o pomoc k mafii, aniž by se uvědomila, že mafie zadarmo nepomůže a že to znamená zotročení. 

Na dotaz, kam za hranice by odjeli, většina žáků odpověděla, že by nikdy Česko neopustila. Byli překvapeni, že mnoho generací v Itálii počítá s vystěhováním do zahraničí a že to je v mnoha oblastech tradiční jev.  Překvapilo mne rovněž, že hodně dětí má alespoň jednoho rodiče, který se do Česka přistěhoval ze Západu či ze Středomoří, a to nejen z Itálie. Je zajímavé, že to byli právě jejich rodiče, kteří věděli, že působím na Slezské univerzitě v Opavě.  Stěžovali si, že informace o jevech spojených s přistěhovalectvím nejsou ve sdělovacích prostředcích v Česku dostačující, a to především pro mládež, která absolvuje vzdělávání zaměřené na italskou kulturu a civilizaci. V Itálii je přítomnost přistěhovalců velmi patrná, proto je důležité poskytovat studentům více nástrojů, aby se mohli v této otázce orientovat.


TEXT: Zuzana Urbánková/Centrum multimediální tvorby