Rada města souhlasila s bezplatným převodem hrobového místa ze státu na město Opava s tím, že o něj bude pečovat a začlení ho do seznamu významných míst, které stojí za to v Opavě navštívit. Prvotním impulsem bylo vydání knihy Slezští zemští prezidenti 1849-1928 pracovníka Ústavu historických věd FPF SU Martin Pelce a kolektivu. Na popud redaktora knihy M. Pelce, díky zprostředkování tehdejšího ředitele Zemského archivu v Opavě PhDr. Karla Müllera a člena zastupitelstva statutárního města Opavy Mgr. Dalibora Halátka se podařilo vzbudit zájem vedení města o tuto historicky významnou funerální památku. 

Olivier markýz de Bacquehem byl potomkem šlechtice, který emigroval z Francie po vypuknutí revoluce roku 1789. Olivier Bacquehem se narodil 25. srpna 1847 v Opavě, kde byl jeho otec tehdy posádkou. Přestože Olivier Bacquehem ve městě žil jen asi do svých osmi let, později se sem vrátil ve funkci zemského prezidenta pro Slezsko (1882–1886) – nejvyššího státního úředníka v zemi, zástupce císaře a ministra vnitra. Později byl povolán jako ministr obchodu do vlády ve Vídni. Jak upozornila už publikace Opavská NEJ, zastával tento post po nejdelší dobu ze všech představených rezortu – více než sedm let. V 90. letech 19. století se dokonce stal ministrem vnitra (1893–1895) a později prvním prezidentem Správního soudního dvora ve Vídni (od roku 1908).

Olivier markýz de Bacquehem zemřel ve Vídni 22. dubna 1917 jako poslední mužský potomek svého rodu v Rakousku a podle svého přání být pohřben v Opavě. Olivier Bacquehem a Alois von Spens-Booden (ministr spravedlnosti v letech 1900–1902) jsou jedinými „c. k.“ ministry pohřbenými na opavském Městském hřbitově. O to více na pováženou byl stav jeho hrobu. Ten byl až do loňského roku zcela překryt vegetací a až po jejím odstranění byl objeven povalený půldruhého metru vysoký kamenný kříž. Na náhrobním kameni již dlouho chybí erb rodu Bacquehemů, jehož podobu ale známe díky kresbě vlastivědného pracovníka Jana Havlici. Možnou obnovu hrobu dosud komplikoval fakt, že hrobové místo nebylo v majetku města, nýbrž státu. Tuto překážku se tedy nyní podařilo odstranit. Věřme, že celá akce bude mít happy end v podobě renovace památky na jednoho z nejvýznamnějších opavských rodáků.