Duo GENTHON_MARCHETTI bere ve Phasme, skladbě pro reproduktor, housle, syntezátor a nízkofrekvenční zesilovač, v úvahu prostor jako jeden ze základních aspektů hudby, když se akustická odezva prostřednictvím uspořádání reproduktorů a zvukových hlasitostí stává samotným substrátem, kolem něhož vytváří výsledný tvar. V tomto duetu jako by samotné tělo houslí splývalo s plasticitou syntetických zvuků, akustické a elektronické zvuky se prolínají a doplňují ve fascinující soudržnosti směrem k harmonické komplexnosti. Objem šíření zvuku, sjednocený v akustickém prostoru, je tak v průběhu skladby formován oběma instrumentalisty, kteří na sebe reagují v různých odstínech.

 

ANOUCK GENTHON je houslistka narozená ve Francii a žijící ve Švýcarsku. Vystudovaná etnomuzikoložka si ve hře uchovává stopy hudby Tuaregů, které potkala v Nigeru, soustavně zkoumá potenciál a limity svého nástroje a osobitý výraz rozvíjí také improvizací a psaním. Spolupracuje například s Jacquesem Demierrem, Antoinem Längem, Davidem Meierem, Edem Williamsem, triem tangent+mek, Quatuor LGBS, Recueil des wonders, Le UN, Insub Meta Orchestra nebo Grand Chahut Collectif.

 

LIONEL MARCHETTI je skladatel musique concrète, hráč na Revox B77, analogové a digitální syntezátory a na acousmonium. Jeho hudební skladby jsou považovány za skutečné kino pro uši. Začínal jako samouk, když objevil katalog musique concrète s Xavierem Garciou – dnes na lyonské univerzitě pořádá workshopy zaměřené na reproduktor, nahraný zvuk a musique concrète. Pravidelně vystupuje v duu s Jérômem Noetingerem, s kolektivem Le Cubewith (Christophe Auger, Étienne Caire, Christophe Cardoen, Xavier Quérel, Jérôme Noetinger, Gaëlle Rouard), který mimo jiné naživo doprovází filmy, nebo s kolektivem Archipel (Emmanuel Petit, Mathieu Werchowski, Sophie Agnel, Fabrice Charles, Pascal Battus). Od roku 1992 pořádá spolu s Olivierem Capparosem pro France Culture pravidelné workshopy zaměřené na rozhlasovou tvorbu, píše poezii a rozvíjí teoretické úvahy o musique concrète a umění reproduktoru. Jeho alba vycházejí na renomovaných značkách jako Editions Mego, Room40, Pogus, Musica Genera, Monotype Records nebo Erstwhile Records.

 

Mikuláš Odehnal alias Lišaj debutoval na Genot Centre v roce 2015 s EP Szara. Předložil zde nekompromisní, ale přitom intimní odpověď na to nejabstraktnější ze současné rapové hudby, když své jen těžko rozklíčovatelné texty utopil pod nánosem reverbu, plíživých beatů a mrazivých terénních nahrávek. Následně byl Lišaj v anketě serveru Aktuálně.cz hudebními odborníky označen za největší domácí objev roku. V roce 2017 se objevil jako český zástupce mezinárodního projektu Shape, platformy zaměřené na podporu, propagaci a mobilitu inovativních hudebních a audiovizuálních evropských umělců skrze koncerty, umělecká představení a výstavy. Následovala další nahrávka na Genot Centre Mezina (2018), která pokračovala v originálním propojování terénních nahrávek a droneových textur, pomalých beatů i znepokojujícího noise a volného proplouvání mezi žánry. Lišajova hudba je do značné míry abstraktní, ale zpravidla vychází z konkrétních zvuků. Díky kvalitě svých nahrávek sdílel Lišaj pódium například s Nadja, Mohammad, Grahamem Lambkinem, Gnod, nebo Lightning Glove.