Ondřej Durczak a Jiří Siostrzonek představili svou novou knihu Zrození metropole

  • Kamila Návratová
  • 12.01.2023
Fotografická publikace Zrození metropole popisuje Ostravu na snímcích z padesátých a šedesátých let minulého století. Fotografovi a pedagogovi Institutu tvůrčí fotografie Ondřeji Durczakovi a sociologovi a taktéž pedagogovi Jiřímu Siostrzonkovi se podařilo zachytit krásu, ale i temnotu tohoto města. Kniha ukazuje Ostravu ve třech hlavních kapitolách nazvaných Město, Každodenní život a svátky a Průmysl. Autoři chtějí čtenářům přiblížit také atmosféru rodící se průmyslové metropole v krátkém, ale velmi intenzivním období hospodářských, ideologických, kulturních a sociálních proměn. Kromě snímků renomovaných fotografů kniha obsahuje také ty, které se až doposud ukrývaly v soukromých sbírkách a nyní jsou zveřejněny vůbec poprvé.
Jak nová publikace Zrození metropole vznikala, nám v rozhovoru přiblížil Ondřej Durczak. 
 
Jak dlouho trvala příprava publikace?
Od našeho prvního kroku, kterým byly schůzky se sběratelem Zdeňkem Wludykou, uběhly teď v lednu tři roky. Intenzivní práce na knize pak probíhaly hlavně v roce 2022, kdy jsem s kolegou Jiřím Siostrzonkem pracoval na editaci obrazové části a každý jsme pak individuálně psali do knihy úvodní texty. 
 
Co bylo podmínkou při výběru fotografií? Jak náročné bylo snímky získat?
Mojí základní podmínkou při výběru fotografií byla jejich kvalita. Nemyslím jen z hlediska významu fotografovaného motivu, ale i řemeslné a obrazové kvality snímku. Splnění takového požadavku nám razantně zúžilo finální výběr, protože skutečně kvalitních snímků z období padesátých a šedesátých let minulého století není v Ostravě mnoho. 
 
Kdo vám tyto fotografie poskytl?
Z velké části jsem čerpal ze soukromé sbírky sběratele Zdeňka Wludyky a sbírek rodin již nežijících autorů z té doby. Významným zdrojem byly i veřejné archivy, například Archiv města Ostravy nebo Ostravské muzeum. 
V poslední malé kapitole Včera a dnes, která nabízí srovnání dvou totožných záběrů ze sledovaného období a dneška, a také prostřednictvím několika záběrů v závěru knihy využívám vlastních fotografií, kterých mám v knize celkem 15. 
 
 
Na jaké snímky v knize čtenář narazí?
Kniha je rozdělena na tři hlavní sekce – Město, Každodenní život a svátky a Průmysl. Těmto skupinám odpovídají i motivy snímků. První nabízí především pohledy do ulic Ostravy a na městskou zástavbu. Druhá kapitola je složena z živějších záběrů různých událostí sledovaných dvou dekád, v nichž často figurují lidé. Poslední se věnuje neodmyslitelnému tématu industriální tváře města a čtenáři zde najdou snímky ostravských dolů, hutí a dalších místních závodů. 
 
Jedná se o fotografie z 50. a 60. let minulého století, jak jste si poradili s jejich kvalitou?
Často jsme naráželi na problém, kdy motiv snímku byl zajímavý, ale obrazově šlo o nepoužitelnou fotografii. Ostrava bohužel v té době neměla příliš kvalitního autora, který by město v poválečném období systematicky fotografoval. Mezi nejlepšími lze jmenovat Viktora Koláře (nar. 1941), jehož tvorba však byla velice osobitá až surrealistická a řadíme jej spíše do umělecké fotografie. Nebo pak Františka Krasla, který ale vynikal v oblasti průmyslové fotografie a město fotografoval okrajově. Aby byl význam knihy především poznávací a informativní, čerpali jsme hlavně z oficiálních a v té době i publikovaných fotografií a pohlednic. I ty jsme ale v knižním souboru oživili dramatičtějšími a autentičtějšími snímky Rudolfa Jandy, Karla Kanii a dalších, kteří je tehdy vytvářeli v rámci své volné tvorby. 
 
Proč jste se zaměřili zrovna na Ostravu? Je to proto, že odtud pocházíte?
Jsem ostravským rodákem a město je pro mě zdrojem tvorby a nekonečnou inspirací. Mám k němu vřelý vztah a práce na knihách právě o Ostravě mě naplňují nejvíce. Současně cítím potřebu publiku připomínat nedávnou průmyslovou tvář města.
 
Komu je kniha určená nebo komu byste ji doporučil?
Rád bych, aby kniha vzbudila zájem nejen u Ostravanů a pamětníků. Mým cílem bylo vytvořit kvalitní obrazovou knihu, která by mohla zaujmout i fotografy a mladé lidi, které přitahuje industriální dědictví, moderní historie průmyslové metropole apod. 







Text: CMK
Fotografie: O. Durczak