„Výzkum byl plánován již na rok 2020, ale epidemická situace provedení zmařila. Letos mohl být výzkum – který posloužil zároveň jako praxe opavských studentů archeologie – realizován na sídlišti Nedošín 11 alespoň v podobě dvou sond, vycházejících z výsledků magnetometrického měření v roce 2020,“ uvedl vedoucí Ústavu archeologie doc. PhDr. Vratislav Janák, CSc. Odkryté archeologické situace a nálezy datují zkoumanou část lokality do období nejstaršího zemědělství (neolitu, polovina 6. – 5. tisíciletí př. n. l.). V první sondě byla zachycena část okraje sloupové budovy s navazující jámou komplikovaného půdorysu, kterou u severozápadního rohu výkop protínal pozůstatek ohniště či pece se dnem vyloženým kameny. Vzájemné vztahy a chronologické postavení těchto objektů by mělo upřesnit zpracování nálezů. Druhá sonda přeťala východní část v roce 2020 magnetometricky zjištěného kruhovitého příkopu s průměrem 40–45 metrů a se čtyřmi vstupy, orientovanými přibližně podle světových stran. 

Výsledky výzkumu, zejména profil příkopu nezaměnitelného tvaru, ukázaly, že jde o tzv. rondel – kruhovitý příkopový útvar, typický pro druhou čtvrtinu 5. tisíciletí ve východní části střední Evropy. „Rondely v sobě slučovaly řadu společenských, hospodářských i náboženských funkcí, mluví se o „polyfunkční sociokultovní architektuře“. Jejich nezastavěná vnitřní plocha sloužila potřebám obyvatel okolních vsí jako shromaždiště a k výkonu těchto funkcí. Mizí kolem poloviny 5. tisíciletí,“ vysvětluje docent Janák. Příznačné pro rondely jsou početné nálezy ve výplni příkopů. To platí i pro nedošínský, kde bylo kromě četné keramiky, často zdobené typickými vypíchanými vzory, získáno zejména pozoruhodné množství kamenné industrie. Nedošínský kruh je neobvyklý i svou izolovanou dislokací v severní části moravsko-českého pomezí, na desítky kilometrů vzdálen od soudobých rondelů východočeských i jihomoravských. Jeho osamělou existenci bude nejspíše třeba spojovat se skutečností, že severní částí pomezí vedla trasa dálkové komunikace, v zásadě rovnoběžková, která propojovala osídlení nejstarších zemědělců v horním Povislí, Poodří, Pomoraví a Polabí. Sledování této komunikace je jedním z důležitých badatelských úkolů Ústavu archeologie opavské univerzity, který se zde vhodně spojil s intenzivní snahou Archeologického oddělení litomyšlského muzea o poznání pravěkých dějin regionu. 

Foto: nalezený rondel / ÚA