Po oficiálním zahájení vedoucího ÚBK dr. Tichého následovalo celkem šest příspěvků z bohemistické sekce. Konferenci otevřel doc. Miroslav Zelinský, který zprostředkoval příspěvek Bc. Hany Weiglhoferové mapující jednotlivé koncepce problematiky literárního kánonu. Následovaly tři příspěvky zasahující jak do literární vědy, tak lingvistiky. Bc. Martin Líbal nabídl několik srovnávacích analýz překladů známé středověké sklady Oráč z Čech Jana ze žatce. Následující vystoupení Barbory Karhanové v období středověku setrvalo, když se zabývalo syntaktickými zvláštnostmi českého překladu Cestopisu tzv. Mandevilla. Zpět do současnosti uvedl posluchače referát Veroniky Mitterové, která nastínila některé otázky publicistických textů. Další vystupující Vendula Tothová posluchače seznámila s postavami románů se špionážní tematikou spisovatele Egona Hostovského. Bohemistickou sekci zakončila Tereza Křiváková se srovnáním povídek s dětským hrdinou od Růženy Svobodové. 

Následující kulturně-dramaturgická sekce přinesla tři velmi zajímavé příspěvky. Tereza Krejčová ukázala ve svém referátu na možnosti tvorby online divadelní inscenace pomocí principů tzv. chudého divadla. Vystoupení dvou dalších studentek Lenky Kendeové a Anny Staníčkové shrnulo stávající situaci a ukázalo nové možnosti při realizaci studentského festivalu Na cestě. Konečně Marie Vonzino prezentovala svou detailní analýzu přestavení Romea a Julie v šumperském divadle.

Moderování poslední sekce oddělení knihovnictví se ujal dr. Marek Timko. Sekci otevřel nanejvýš aktuálním referátem Bc. Richard Budský, který se zabýval netolismem a tzv. digitální demencí. Společně s další vystupující Bc. Dianou Hradzkou se posluchači dostali do světa technických novinek (Lego roboti, maker space dílny), které mohou být v budoucnu využívány v knihovnách. Předposlední příspěvek Bc. Denisy Palionové o digitálních nosičích sice nezazněl, ovšem v knihovnické praxi přítomní zůstali i nadále, když je Bc. Veronika Křepinská seznámila s analýzou praktické činnosti vybraných služeb ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové.

Poskytnout studentům zpětnou vazbu a podpořit jejich tvůrčí vědeckou i uměleckou činnost, to je nepochybně smyslem těchto konferenčních setkání. Byť probíhají „pouze“ online formou. V neposlední řadě jsou tyto aktivity kladně hodnoceny i akreditačními orgány. Velký dík patří všem zúčastněným, a to jak divákům, tak především vystupujícím. Není možno však opomenout ani pedagogy našeho Ústavu bohemistiky a knihovnictví, kteří své studenty k této práci systematicky připravují a vedou.

Těšíme se na další ročník, který snad proběhne již v obvyklé podobě.