• 0

Podpora talentovaných studentů doktorského studia na Slezské univerzitě v Opavě

  • Kamila Návratová
  • 29.06.2020
Oživením závěru zkouškového období akademického roku 2019/2020 byl na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě workshop, jenž se uskutečnil 18. 6. 2020. Konal se pod záštitou projektu Podpora talentovaných studentů doktorského studia na Slezské univerzitě v Opavě, financovaného z dotace Moravskoslezského kraje, a se svými pracemi se na něm představili současní studenti a studentky doktorských studijních programů Filozoficko-přírodovědecké fakulty. Workshop se konal na děkanátu FPF.
    S výzkumným postupem v řešeném projektu Měšťanská společnost biskupských panství Mírov-Svitavy v předbělohorském období vystoupila Mgr. Karolína Krempl Kirschnerová. Autorka ve zkratce představila města ve výše zmíněném panství a zaměřila se na jeden ze stěžejních pramenů pro poznávání měšťanské společnosti – svatební smlouvy. Ve zkratce zhodnotila možnosti jejich využití v demografických, genealogických, statistických, sociálních a ekonomických otázkách.
    Ústav archeologie svou prezentací s názvem Shrnutí rekonstrukce orby v pravěku zastoupil Mgr. Jan Pavelka. Posluchače seznámil s významem orby v pravěku a s důležitostí bádání této oblasti, vztahující se k současnému životu. Byla popsána metodologie i proměny experimentu v závislosti na změnách počasí (zejména vysychání ornice), prostor byl také věnován výjezdům do zahraničí a možnostem výzkumu v čase koronakrize.
    Doktorandi z Fyzikálního ústavu vystoupili se dvěma příspěvky. Mgr. Debora Lančová v prezentaci s názvem Počítačové modelování akrečních procesů v binárních systémech s černými děrami a neutronovými hvězdami shrnula výsledky výzkumu akrečních struktur v okolí kompaktních objektů. V první části byly popsány výsledky projektu simulujícího akreční disk pomocí velkého množství částic, jejichž pohyb je silně ovlivněn zářením z centrálního objektu (neutronové hvězdy). Druhá část prezentace obsahovala výsledky simulací akrečních disků pomocí pokročilé metody GRRMHD. V závěru byly shrnuty publikované výsledky a prezentace na konferencích.     Mgr. Adam Hofer se ve svém příspěvku Pokročilé analýzy signálu v observační radioastronomii zabýval motivací disertační práce – zpracováním signálů z radioteleskopových polí v reálném čase. Popsal možnosti detekce signálů z pulsarů (rychle rotujících neutronových hvězd) a pro tyto účely zmínil možnost využití metod umělé inteligence, konkrétně pro detekci RFI (rušení signálu) a především pro detekci pulsů samotných.
    Morphogenetický systém představil účastníkům workshopu Mgr. Jan Drastik z Ústavu informatiky. Jedná se o nedávno zavedený výpočetní model, umístěný v trojrozměrném prostoru a vychází z principů samoorganizace a membránových výpočtů. Jeho růst umožňuje skládání komponentů, které zaujímají předem definované tvary, rozměry a spojovací úhly. Výsledný růst je následně zobrazován za pomoci vizualizace, zpracované s využitím Unity Game Engine.
Všem výše zmíněným studentkám a studentům děkujeme za jejich příspěvky a věříme, že se díky financování z tohoto projektu mohli práci na svých disertacích a celému doktorskému studiu věnovat intenzivně a do hloubky.