„Se spolkem Fiducia i okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu dlouhodobě spolupracujeme. Vzhledem k tomu, že se už sedm let věnujeme také natáčení krátkometrážních vzdělávacích snímků zaměřených na moderní dějiny, věnovali jsme se i procesu Buchal a spol. Ve spolupráci s historiky z Gymnázia Olgy Havlové – Petrem Šimíčkem a Jiřím Sovadinou – jsme natočili dokumentární film o životním osudu Zdeňka Růžičky, který byl v procesu odsouzen na 14 let těžkého žaláře. Souzen byl i jeho bratr, ten si z této soudní frašky odnesl 16 let,“ vysvětluje vedoucí ústavu Monika Horsáková.

Toto „soudní divadlo“ navazovalo na politický monstrproces s Miladou Horákovou. Ostravský proces probíhal od 17. do 31. července 1950, obžalobě nakonec čelilo devadesát osob, všichni obvinění přitom prošli velmi drastickými výslechy. Kvůli velkému počtu obžalovaných byl proces rozdělen do čtyř různě nakombinovaných a vykonstruovaných skupin. Už bez Jana Buchala, který byl převezen do Prahy a uměle zařazen do monstrprocesu s Miladou Horákovou a spol., kde byl odsouzen k trestu smrti a 27. července 1950 popraven ve věznici na Pankráci. Odsouzením jeho „spolupracovníků“ chtěli komunističtí propagandisté veřejnost přesvědčit o tom, jak důmyslně bylo pražskými „protistátními živly“ (údajně připravujícími převrat či novou válku) ohroženo „ocelové srdce republiky“. Zřetelným záměrem bylo především ochromit oponenty režimu a zastrašit svobodně smýšlející občany. V procesech v Čapkově sokolovně padly zcela nespravedlivě čtyři tresty smrti, pět doživotí a další tresty mnohaletých těžkých žalářů. Celkem padlo za vykonstruovaná obvinění 87 trestů. Miroslav Sýkora, Miloš Morávek, Josef Polomský a Ladislav Ceé byli 1. srpna 1951 v prostorách objektu Krajského soudu v Ostravě popraveni.

„Původně jsme chtěli výročí procesu připomenout v červnu, vzhledem k pandemii Covid-19 jsme však museli všechny aktivity posunout. Do 30. června bychom měli znát výsledky soutěže o pamětní desku. Pak bude mít vítěz dva měsíce na její realizaci. Počítáme s tím, že hned zkraje podzimu pamětní desku umístíme na budovu sokolovny. Součástí bude program zahrnující komponovaný pořad, projekce či inscenovaná čtení, jež totalitní zvůli tehdejšího režimu připomenou. Nutno ještě dodat, že to vše bychom nemohli uskutečnit bez podpory Jana a Marka Przybylových, kteří na vytvoření pamětní desky věnovali 20 000 korun,“ uzavírá Monika Horsáková.

Více o podmínkách soutěže na pamětní desku ZDE >>>

Film Zdeněk Růžička v procesu Buchal a spol. ke zhlédnutí ZDE >>>