Táňa Pavlíková Alešová: S italštinou jsem začala v dětství jako samouk, dnes se mi v ní zdají i sny

  • Kamila Návratová
  • 04.05.2020
Italistka Táňa Pavlíková Alešová pracuje na Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě a v současné době je zde garantkou jednoho z nových studijních programů Italština pro odbornou praxi. Co vše předcházelo její profesní pozici na ÚCJ, jaká byla její vlastní cesta ke studiu italštiny a proč se ji vůbec rozhodla studovat? Mgr. Táňa Alešová, Ph.D., v následujícím rozhovoru odpovídá nejen na tyto osobní otázky.
Netajíte se tím, že italština je pro vás jedním z nejlibozvučnějších jazyků. Kdy jste si s ní začala? Vzpomínáte si na ten tzv. zlatý okamžik, kdy jste si řekla: to je ono, to chci dělat? 
Učit se cizím jazykům mne bavilo od základní školy. Takovým prvním "přičichnutím" k chutím a vůním Itálie byl zřejmě dětský tábor u italského Jadranu. Moje město je totiž již dlouhá desetiletí partnerským městem severoitalské Novellary, a tak starší děti a mládež od nás měli možnost na italské pobřeží v létě jezdit na tábory a naopak novellarská omladina přijížděla do Nového Jičína na zimní prázdniny. Tato setkávání byla pro nás vždy velmi oblíbená, a to nejen proto, že mladí Italové byli fešáci. Přimělo mě to začít se učit italsky jako samouk a během střední školy pak ve mně uzrálo rozhodnutí studovat cizí jazyky: italština byla vedle angličtiny jasná volba.

Máte v Itálii přátele?
Mám v Itálii hodně přátel. Získala jsem je právě díky zmiňovanému partnerství mezi městy, ale samozřejmě také díky studiu v Bologni a Benátkách, kam jsem vyjela na Erasmus během studia na vysoké škola, a také díky práci na univerzitě, která mi při různých příležitostech umožňuje setkávání s italskými kolegy.
Do kterých míst se nejraději vracíte? Kde je nejkrásněji?
Itálie je snad celá krásná. Člověk ji za jeden život nemá možnost poznat. Mou srdcovou záležitostí ale jsou již zmiňované Benátky - město na laguně, kde čas plyne úplně jiným tempem. No, ale miluji také například okolí jezera Garda, ligurské pobřeží, středoitalský kopcovitý region Umbrii a mnohá další místa.

Zdají se vám sny v italštině?
Někdy ano. Obzvlášť, když se vrátím z nějaké delší cesty po Itálii, to se pak stává relativně často. Dokonce jsem prý jednou mluvila italsky ze spaní. :-)

Obraťme list k vaší práci na fakultě. Jak již bylo zmíněno, jste garantkou nového studijního programu Italština pro odbornou praxi. Je italistů na trhu práce málo?  
Jsem přesvědčena, že ano. Firmy stále hledají zaměstnance, kteří dobře ovládají cizí jazyk  včetně italštiny, dokáží ho uplatnit v odborném prostředí, umí komunikovat, prezentovat a pracovat v týmu. 

Co chcete studenty naučit především? 
Efektivně komunikovat italsky v pracovním prostředí - to je základ. Naučí se ale také pracovat s odbornými texty a terminologií různých odvětví, překládat, tlumočit a vytvářet prezentace, získají znalosti o kultuře Itálie, o její historii i současnosti. Budou vybaveni všeobecným rozhledem a zkušenostmi z praxe.

Jaké konkrétní předměty budou mít v rozvrhu?
Vedle praktických a teoretických předmětů zaměřených přímo na poznání italského jazyka, literatury a reálií, jako jsou například Praktická cvičení z italštiny, Úvod do studia jazyka, Fonetika italštiny, Přehled italské literatury, Současná italská próza či Italská kultura, je zde skupina předmětů věnujících se přípravě na využití jazyka v praxi. Jsou to například Italština pro cestovní ruch, Obchodní a úřední korespondence, Práce s odborným textem, Překladové cvičení a Tlumočnický seminář. V neposlední řadě je zde skupina předmětů vyučovaná v češtině přímo odborníky z různých oborů, díky nimž student získá další prakticky využitelné znalosti a dovednosti a může částečně zvolit směr, kterým se v praxi chce ubírat. Jedná se o předměty jako Prezentační dovednosti, Firemní kultura a týmová práce, Kulturní management, Geografie cestovního ruchu a třeba Fondy EU a projektové řízení. Nakonec nesmíme zapomenout, že studenti absolvují během studia několikatýdenní praxi.

Sázíte na praxi, v níž studenti využijí znalosti a dovednosti získané studiem. Můžete uvést některé z profesních partnerů, kteří s vámi spolupracují? 
Jedná se například o firmu Okin BPS z Ostravy, opavský magistrát, Návštěvnické centrum v Novém Jičíně a v případě italštiny také o firmu Brazzale Moravia v Litovli. 

Jak taková spolupráce konkrétně vypadá? 
Studenti absolvují praxi v různých firmách, kulturních zařízeních nebo veřejných institucích, ve kterých by se mohli po studiu uplatnit. Na vlastní kůži poznají fungování firmy a ujasní si, co by je bavilo. 

Jinými slovy: absolvovaná praxe jim může dát odpověď, co vlastně chtějí v profesním životě dělat, kde a jak by rádi pracovali…
Přesně tak.

Jakou práci mohou konkrétně vykonávat?
Mohou pracovat například jako překladatelé, redaktoři, lektoři italštiny, specialisté na vnitřní či vnější komunikaci i na komunikaci se zákazníky, organizátoři, koordinátoři a průvodci v cestovních kancelářích, organizátoři kulturních festivalů, sportovních setkání, nebo konferencí a workshopů se zahraniční účastí, zaměstnanci či vedoucí turistického centra, nebo třeba pracovníci oddělení zahraničních styků ve státních i soukromých institucích.
V případě, že by se studentům po absolvování tříletého bakalářského programu ještě nechtělo do praxe, mohou pokračovat ve studiu italštiny v magisterském studijním programu dle vlastní volby.

Kolik studentů budete moci v novém akademickém roce přijmout?
Na italštinu bychom rádi přijali kolem patnácti studentů.

TEXT A FOTO: Zuzana Urbánková/Centrum mediální komunikace