„Výstava představí výběr ze čtyř, z toho tří dosud neuzavřených soborů. Nejstarším z nich jsou Sestry. Jedná se o sociologické portréty sester různých generací v jejich prostředí a v prostředí, v němž vyrůstaly. Dalším souborem je Rodinný portrét, který byl již uveden na mnoha domácích i zahraničních výstavách. Svou rodinu tu autor neprezentuje jako idilickou společnost, ale spíše jako samostatné persony, jež prožívají svůj vlastní příběh. Novější soubor Třetí dívka je inspirován stejnojmenným románem Agathy Christie. Zobrazuje mladé ženy na začátku samostatné životní cesty. Jednoduché portréty v neurčitém prostředí pouze naznačují jejich charaktery. Posledním souborem je Konec dětství. Odkazuje do autorova dětství, a to prostřednictvím obrazů míst, v nichž se často jako dítě pohyboval,“ charakterizuje prezentované Kociánovo dílo kurátorka výstavy MgA. Dita Pepe, pedagožka Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Jaroslav Kocián je absolventem bakalářského a posléze též magisterského studia na ITF, působí jako fotograf ve svobodném povolání a v současné době je činný i pedagogicky, když vyučuje na oboru Výtvarná fotografie Lidové konzervatoře v Ostravě.

Moderátor semináře Antonín Plachý, první ředitel opavského Azylového domu Samaritán, který vznikl v roce 1993, pak uvedl vystoupení Ing. Lucie Kamrádové, tajemnice Ústavu veřejné správy a regionální politiky Fakulty veřejných politik, orientované na tematiku sociálního podnikání. V další prezentaci MUDr. Milena Černá, předsedkyně European Anti Poverty Network (EAPN, Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení) v České republice, provedla zasvěcený výklad k fenoménu chudoby v historii našeho kontinentu. Ve vztahu k Armádě spásy upozornila i na to, že s první zmínkou o její existenci přišel v českém prostředí novinář a spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj (1881-1955), přítel Jaroslava Haška. Po ní pořad příspěvků uzavřel velící důstojník Armády spásy pro ČR major Michal Raymond Stannett. Vystoupení, která díky Mgr. Janě Žáčkové sledovali rovněž posluchači oboru Veřejná správa a regionální politika Fakulty veřejných politik SU, prolínaly životní příběhy některých klientů Azylového domu Samaritán a jeho statku ve Strahovicích.

Červenou nití jednání byl opakovaný poukaz na nadčasovost idejí, s nimiž Armáda spásy v polovině šedesátých let 19. století vznikala a jimž zůstává natrvalo věrná. V českém prostředí se vzniku dočkala v roce 1919 (přežila i okupaci, nikoliv ale režim nastolený po únoru 1948), v obnovené podobě mohla opětovně své aktivity rozvíjet teprve v nových společenských podmínkách v roce 1990. Do Opavy přišla na jaře 2001, kdy z rozhodnutí Společenství křesťanské pomoci Samaritán převzala azylový dům i statek ve Strahovicích, resocializační středisko umožňující pracovní terapii jeho klientů.

Na odborný seminář navázaly odpolední návštěvy jednotlivých zařízení Centra sociálních služeb Armády spásy Samaritán, jimiž jsou vedle původního azylového domu na Nákladní ulici a strahovické farmy provozované od roku 1997 též azylový dům pro matky s dětmi (rekonstruován 2010) a komunitní centrum na Rybářské ulici. Závěr celodenní připomínky 20. výročí práce s lidmi bez domova v Opavě patřil děkovné bohoslužbě ve Sněmovním sále minoritského kláštera, kterou sloužil národní velitel Armády spásy v ČR major Michal Raymond Stannett.

Ještě před ní ovšem ve své působivé reminiscenci na první krůčky opavského Společenství křesťanské pomoci Samaritán vyzdvihl Ing. Alois Kubík, jeho předseda, skutečnost, že na naplnění myšlenky účinně pomáhat lidem bez domova stojícím trvale na okraji zájmu společnosti se od samého počátku dokázali podílet zástupci čtyř církví – římskokatolické, bratrské, českobratrské evangelické a adventistů sedmého dne. „Když si uvědomíme, jak odlišné jsou důrazy, které tyto církve kladou, stačí k tomu dodat jen jediné. Buďme za to vděčni,“ konstatoval Ing. Kubík.

Ivan Augustin

Nahoře vlevo Antonín Plachý, vpravo MUDr. Milena Černá,

dole vpravo Ing. Pavla Brady a major Michal Raymond Stannett

Když při akademické slavnosti ke 415. výročí založení JMUW podepsal 12. května 1997 za SU její první rektor prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc., smlouvu o spolupráci tradicí i věhlasem zcela nesrovnatelných partnerů, získala naše univerzita v severozápadní části nedalekého Bavorska pevné mezinárodní zázemí. To si její vedení plně uvědomovalo. Proto už o dva roky později se oficiální delegace SU vedená prorektorem pro rozvoj doc. PhDr. Jiřím Urbancem, CSc., zúčastnila připomenutí 417. výročí vzniku JMUW. V prostorách Neubaukirche proměněných v polovině osmdesátých let 20. století na univerzitní aulu byla zahájena výstava diplomových prací posluchačů opavského Institutu tvůrčí fotografie a prezident JMUW Prof. Dr. Theodor Berchem tu převzal Zlatou medaili SU. Význam těchto událostí je nesporný – staly se základním kamenem partnerství, které dnes rozvíjejí především germanisté z Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) Filozoficko-přírodovědecké fakulty.

Prof. Berchem při vernisáži citované výstavy připomněl z titulu tehdejšího vůdčího činitele Německé akademické výměnné služby (DAAD) počátky vzájemných kontaktů, o něž se zasadili prof. PhDr. Zdeněk Masařík, DrSc., a Prof. Dr. Norbert Richard Wolf, a současně prezentoval představu jejich dlouhodobého výhledu. A tu se germanistům z ÚCJ daří jak z pohledu každodenní vědeckopedagogické práce, tak měřeno vrcholnými oficiálními výstupy (společné doktorské studium Korpusové lingvistiky se zaměřením na konkrétní jazykovou skupinu, udělení čestného doktorátu SU prof. Wolfovi), daří naplňovat. Na iniciativu prof. Masaříka navázala Priv-Doz. PhDr. Iva Kratochvílová, Ph.D., nyní působící v Opavě i ve Würzburgu, a v posledních letech její nástupkyně na postu vedoucí oddělení germanistiky ÚCJ PhDr. Gabriela Rykalová, Ph.D., která na SU přišla právě v roce 1999.

Germanistika ovšem v prvních letech existence partnerské smlouvy nebyla jediným oborem, v němž se tvůrčí spolupráce odvíjela. Ještě před jejím uzavřením se o vzájemné kontakty zasazoval především Prof. Dr. phil. Dr. med. Gundolf Keil, významná osobnost historické vědy (dějin medicíny, přírodních věd, techniky a s nimi spjaté teologie v období středověku a raného novověku). Zásluhy tohoto rodáka z polského Slezska o rozvoj zahraniční spolupráce SU v oblasti vědecké, vědecko-organizační i pedagogické byly v Opavě v roce 2003 oceněny udělením čestného doktorátu.

Ale také studenti a vědecko-pedagogičtí pracovníci jiných oborů vědí o fenoménu knihovny JMUW. „Co nenajdete ve Würzburku, budete jen těžko hledat všude jinde v Evropě,“ říkají a ti, kdo ji už navštívili, se do ní znovu rádi vracejí.

„Univerzitě ve Würzburku vděčíme za mnohé z toho, čeho jsme v Opavě dosáhli,“ konstatuje dr. Rykalová z ÚCJ a má tím předně na mysli německou univerzitou významně podpořenou odbornou profilaci tohoto pracoviště i mezinárodní charakter studia. „Z takto vytvořeného zázemí pro studium a výzkum korpusové lingvistiky těžíme týmově, ale i v osobnostním růstu každého jednotlivce,“ dodává.

Jako poslední doklad tohoto pro SU příznivého konstatování lze uvést, že ve středu 9. května na www.slu.cz publikovaná aktualita k nadcházejícím osmdesátinám významného opavského kulturního činitele MgA. Emanuela Křenka, externě působícího na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty (Emanuel Křenek dává předmětu Divadelní formy v kultuře víc, než by uměl kdo jiný), byla hned ve čtvrtek 10. května převzata na Facebook Slezského divadla (viz http://www.facebook.com/pages/Slezsk%C3%A9-divadlo-Opava/188890851152296).

Podobné platí rovněž o zprávě z nedávného odborného setkání ke 20. výročí práce s lidmi bez domova v Opavě (Vydařený odborný seminář…), která zaujala www.opava-city.cz (viz http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=51498).

Konečně do třetice pracovníky oddělení vnějších vztahů rektorátu SU potěšil živý zájem www stránek Diecéze ostravsko-opavské o informaci k česko-polské konferenci věnované osobnosti sv. Hedviky, kterou v polovině dubna hostila univerzitní aula v Opavě a kterou zahájil sídelní sám biskup ostravsko-opavský Mons. František Václav Lobkowicz (viz http://www.doo.cz/cs/zpravy/937-svata-hedvika-je-nadasovou-osobnosti.html). Na původním místě www.slu.cz již tato informace „spadla“ do archivu aktualit, na jehož zprovoznění všem uživatelům se nyní usilovně pracuje.

Průběh shromáždění akademické obce fakulty, na němž pro zahraniční služební cestu nepřítomného rektora prof. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., zastupoval kvestor Ing. Jaroslav Kania, provázela s jedinou výjimkou diskuse o způsobu hlasování o závěrečném usnesení shoda prakticky ve všech projednávaných otázkách. Činnost akademického senátu (AS) zhodnotil jeho předseda PhDr. Jiří Sedláček, aktivity studentské komory AS prezentoval její předseda Bc. Jakub Fidler, detailně připravenou zprávu o stavu fakulty předložil děkan doc. Janák. V ní konstatoval, že se FVP dokázala vyrovnat s 90 proc. úkolů, které si sám při nástupu do funkce na podzim 2008 stanovil. Ocenil mj. trvalé úsilí, jež je věnováno stabilizaci jejího vedení a vedení ústavů, s čímž ne tak zcela souhlasil člen studentské komory AS Bc. Jakub Čmiel.

Ing. Jaroslav Kania provedl podrobnou analýzu stěžejních ekonomických ukazatelů činnosti SU v posledních deseti letech a poukázal na rostoucí proměnlivost priorit, které ovlivňovaly a ovlivňují výši státní dotace. Poté specifikoval rizika let 2012 i 2013, jež lze se strany SU minimalizovat především zvýšenou intenzitou a kvalitou v prvé řadě vědecké práce. V závěru členy akademické obce fakulty informoval o souhlasném stanovisku Ministerstva financí se zahájením investiční akce rekonstrukce a dostavba objektu na Bezručově náměstí 14 v Opavě, budoucího sídla FVP, které SU získala 9. května.

V diskusi odpověděli děkan doc. Janák, proděkanka Ing. Magdalena Chmelařová, Ph.D., a tajemník Ing. Josef Vícha na dotazy týkající se trvalé potřeby zvyšování kvalifikační struktury odborných pracovníků, a to včetně těch nejmladších, jako základního předpokladu pro jejich kariérní růst, přínosu celoživotního vzdělávání, péče o studenty se specifickými vzdělávacími potřebami a zaměstnaneckých bonusů.

Závěrečnou prezentaci kandidáta na post děkana doc. Janák z časových důvodů podstatně zkrátil s poukazem na to, že bude veřejně vystavena na www stránkách fakulty tak, aby se k ní mohl kdokoliv i v delším časovém horizontu vyjádřit.

Aktivní účast na nedávné přednášce opavské pobočky Literárněvědné společnosti věnované odkazu Antonína Jana Jungmanna (výklad podala doc. PhDr. Milada Písková, CSc.) nejlépe dokládá, že nadcházející životní výročí doc. Jiřího Urbance (narozen 25. května 1932) nejen nijak nelimituje, ale naopak motivuje k naplňování dalších tvůrčích plánů. K těm prvořadě patří publikování, které jeho profesní dráhu provází od úplných počátků.

Vždyť už vysokoškolská studia v Brně zakončil v roce 1955 diplomovou prací „První ročník Novin Těšínských“ vedenou prof. Josefem Hrabákem. Po nedlouhém pedagogickém působení v Krnově se rodák z Lískovce u Frýdku-Místku rozhodl spojit svůj další život s Opavou. Tady se věnoval bezručovským studiím, za něž právě v roce 100. jubilea Bezručova narození získal hodnost kandidáta věd. Zabýval se ovšem také dalšími literáty regionu, působil jako redaktor sborníků a časopisů, recenzent a popularizátor literatury i divadla v denním tisku, v němž se signatura „ju“ stala často frekventovanou.

Po listopadu 1989 soustředil Jiří Urbanec těžiště svých profesních i občanských iniciativ do myšlenky zřízení nové univerzity. V roce 1990 se stal děkanem opavské Filozofické fakulty a zároveň od jejích počátků vedoucím katedry literární vědy, muzeologie a výtvarné fotografie, transformované do podoby Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK), post jehož vedoucího opustil teprve nedávno. Dnes se na ÚBK věnuje české literatuře 20. století a teorii literatury.

Jedním z prvních Urbancových činů na pozici prorektora SU pro rozvoj se na jaře 1995 stalo iniciování vzniku Novin Slezské univerzity. Jejich nulté číslo nese datum 13. června onoho roku. Tiráž vydání vedle Urbancova jména uvádí i jméno Vojtěcha Bartka, dalšího z těch, kdo na Filozofické (dnes Filozoficko-přírodovědecké) fakultě působili hned od prvního semestru výuky. Redakční radu Novin Slezské univerzity doc. Urbanec řídil až do konce února 2001.

Již nejednou se Jiří Urbanec vyjádřil, jaké potěšení mu rozvoj naší univerzity činí. „Osudové 17. září 1990, kdy Akademický senát Masarykovy univerzity schválil zřízení fakult v Opavě a v Karviné, je pro mě šťastným datem. Od něho se vše odvinulo a šířilo jako lavina zasahující stále širší kruhy,“ připomíná před svými osmdesátinami. K přání všeho dobrého do dalších let tedy připojme také upřímné poděkování.

Ivan Augustin

Doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc.

U mikrofonu se postupně vystřídali doc. PhDr. RNDr. Stanislav Polouček, CSc., předseda Akademického senátu SU, doc. Ing. Emanuel Šustek, CSc., prorektor SU a děkan Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, a dále prof. PhDr. Milan Jelínek, CSc., rektor Masarykovy univerzity a předseda Klubu rektorů českých a slovenských vysokých škol, prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., prorektor Univerzity Karlovy a předseda Rady vysokých škol, a prof. RNDr. Libor Pátý, CSc., první náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Rektora prof. RNDr. Martina Černohorského, CSc., představil doc. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., prorektor SU a děkan Filozofické fakulty. Po převzetí insignií a vykonání rektorského slibu pronesl prof. M. Černohorský inaugurační projev „Povaha vzdělanosti - podmínka přežití“.

„Rád bych, abychom se při dnešní ojedinělé slavnosti spolu s našimi vzácnými hosty krátce, ale tím soustředěněji zamysleli nad hloubkou vnitřního vztahu tří druhů vzdělanosti, chápaných natolik svébytně, že jejich představitelé v zaujetí svými vlastními obory namnoze jen velmi obtížně - pokud vůbec - rozpoznávají povrchnímu pohledu unikající souvislosti zdánlivě se míjejících okruhů vzdělanosti. Mám na mysli okruh duchovědný, okruh přírodovědný a technický a okruh managementu. Tyto tři okruhy odpovídají nynější organizační struktuře naší univerzity,“ uvedl mj. prof. Černohorský a nasměroval posluchače k obecné úvaze o tom, že „teprve propojením těchto tří druhů vzdělanosti se může lidstvo dostat z hrozeb, do nichž stále nebezpečněji upadá“.

Na připomenutou první inauguraci rektora SU v následujících letech navázaly inaugurace nástupců prof. M. Černohorského. Prof. RNDr. Demeter Krupka, DrSc., byl do rektorské funkce uveden 25. března 1998, prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., rektorské insignie převzal 20. března 2001. V této řadě k dnešku poslední zůstává inaugurace úřadujícího rektora SU prof. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., k níž došlo 7. března 2007. Rektoři se měnili, místo jejich inaugurace však dosud zůstalo zachováno. Sněmovní sál minoritského kláštera v Opavě tak též inauguračními slavnostmi mladé SU píše nejnovější kapitolu své staletí trvající historie.

Ještě před ní francouzského diplomata v přítomnosti primátora statutárního města Opavy prof. PhDr. Zdenka Jiráska, CSc., a děkana FVP doc. Janáka v zastoupení rektora oficiálně přijal prorektor SU doc. RNDr. František Koliba, CSc. Nicolas de Lacoste poděkoval za možnost vystoupení před studenty a před zápisem do pamětní knihy vyjádřil naději, že nově navázaný kontakt nezůstane nadlouho posledním.

Ve svém výkladu se před nemnohými posluchači dotkl všech oblastí partnerství Francouzské a České republiky a poté reagoval na vznesené dotazy. Ocenil úroveň francouzsko-českých vztahů plynoucí z tradiční spolupráce započaté ještě před vznikem Československé republiky (francouzská vláda byla první, která budoucí nezávislost nového státního útvaru ve střední Evropě už před 28. říjnem 1918 oficiálně uznala) a zdůraznil, že prioritou zahraniční politiky Francie je další rozvoj Evropské unie. „Tu Francie při respektování národních zájmů jejích členů a nepřetržitém hledání koncensu v otázkách, na něž dosud existují rozdílné pohledy, považuje za jedinou platformu, jež může starému kontinentu zajistit politickou rovnováhu ve vztahu k velkým hráčům globální celosvětové politiky, jimiž jsou na jiných kontinentech Čína, Indie, USA či Brazílie,“ konstatoval Nicolas de Lacoste.

S poukazem na první poznání opavského kulturního prostředí (prohlédl si mj. konkatedrálu, v níž mu výklad v polštině, která pro něj není pro předchozí dlouholetou diplomatickou misi v Polsku jazykem neznámým, poskytl Mgr. Mieczysław Augustynowicz, vikář farnosti Panny Marie) Nicolas de Lacoste upozornil na činnost šesti stávajících poboček Alliance Française na území ČR. V té souvislosti připomněl, že v meziválečném období jich v Československu působil několikanásobně vyšší počet. „V mých očích má Opava dobré předpoklady, aby se stala jedním z dalších dějišť konkrétních příkladů vzájemné spolupráce našich zemí,“ řekl.

Pokud se jedná přímo o SU, její zatímní kontakty s francouzským prostředím se dají shrnout do jediného odstavce. V dubnu 1999 navštívil naši akademickou půdu velvyslanec Francie v ČR Philippe Coste, v roce 2002 absolvovala zásluhou programu Socrates/Erasmus hned dva studijní pobyty na Université de Nice Sophia-Antipolis PhDr. Věra Pavla Lánská, někdejší odborná pracovnice katedry cizích jazyků karvinské Obchodně podnikatelské fakulty, a v červnu 2005 pobýval na OPF profesor ekonomie Université des Antilles et de la Guyana Jean Crusol. Konečně Ústav fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě dlouhodobě v oblasti výzkumu záření ve vesmíru spolupracuje s prof. Didier Barretem z Centre d´Etude Spatiale des Rayonnements v Toulouse, u něhož v loňském roce další společné vědecké zájmy monitoroval doktorand Mgr. Martin Wildner.