Změny ve financování vysokého školství či obecně vědecko-výzkumné činnosti v posledním desetiletí ze strany MŠMT posílily podíl vědecko-výzkumného činnosti při tvorbě rozpočtů vysokých škol. Přes přetrvávající nejasnosti a turbulence v hodnocení vědeckých výsledků se získávání vědecko-výzkumných projektů či center excelence stává jedním z klíčových nástrojů udržení a rozvíjení vědeckého potenciálu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Důležitými kritérii se stále více stávají internacionalizace vědeckého bádání a dopad výsledků bádání ve světovém kontextu. Současně nabývá na významu nakročení k praxi či výraznějšímu společenskému ohlasu dosažených badatelských výsledků. Na paměti bychom však měli mít, že stěžejním úkolem univerzit je vytváření prostoru pro svobodné bádání. Střednědobý plán rozvoje vědy a výzkumu na FPF tak nelze vymezit bez shrnutí stávajícího stavu resp. podmínek rozvíjení vědecké činnosti, zhodnocení výzkumných plánů jednotlivých součástí fakulty a stanovení priorit dalšího rozvoje FPF SU.

 

Shrnutí stávajícího stavu

O vědecko-výzkumném potenciálu (zejména některých) pracovišť FPF svědčí průběh řešení a prezentované výstupy dvou výzkumných záměrů řešených na Ústavu fyziky (Relativistická a částicová fyzika a její astrofyzikální aplikace MSM 4781305903) a Ústavu historických věd (Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy MSM4781305905) podobně jako dvou výzkumných center (Centrum pro teoretickou astrofyziku, Centrum experimentální jaderné astrofyziky a jaderné fyziky) existujících rovněž při Ústavu fyziky. V minulých letech byli odborní pracovníci fakulty také poměrně úspěšní v grantových soutěžích vypisovaných GA ČR, GA AVČR či dalšími poskytovateli, včetně Ministerstva zahraničí ČR, MŠMT a grantů Moravsko-slezského kraje. Grantová úspěšnost vypovídá o obecném uznání odborné veřejnosti, jemuž se těší výsledky dosahované v klíčových badatelských směrech rozvíjených v rámci jednotlivých ústavů. Současně je však třeba zmínit i méně pozitivní rys dosavadního vývoje – nevyrovnanost vědeckých výsledků při srovnání různých pracovišť FPF SU. Nepříznivě se projevují i některé aspekty hodnocení vědy v České republice. Mezi odbornou veřejností často kritizované prvky náleží například nulové hodnocení dříve tradiční publikační platformy humanitních disciplín (sborníky).

Fakulta se bude muset v nadcházejícím období vyrovnat se skutečností, že dojde k ukončení obou výzkumných záměrů v roce 2011 a s tím souvisejícím omezením finančních prostředků pro podporu vědecko-výzkumné činnosti. Tato činnost bude možná především díky institucionální podpoře dané tzv. bodovým hodnocením dosažených výsledků VaV činnosti.

Klíčovou výzvu adresovanou odborným pracovníkům FPF tak představuje apel, aby své vědecké výstupy maximálně sladili s kritérii hodnocení VaV. Pozitivním stimulem pro rozvoj vědy na FPF SU je bezpochyby zisk několika evropských projektů zaměřených na prezentaci vědeckých výsledků a zapojování pracoviště do mezioborových a internacionálních vědeckých sítí.

 

Nástroje hodnocení vědecko-výzkumných výsledků

Důležitou složku hodnocení vědecko-výzkumných výsledků dosažených na FPF SU představuje bodové hodnocení dle systému RIV, a to přes všechny výhrady, které k podobným kvantifikačním a mnohdy nevyrovnaně nastaveným kritériím můžeme vznášet. Už proto jsou v dalších oblastech aktivit pracovníků FPF SU (např. umělecká tvorba) zohledňována i další kritéria. Důraz při hodnocení jednotlivých ústavů je také kladen nikoli na pouhou výši přidělených bodů, ale také na dynamiku vývoje bodového hodnocení a dosažených výsledků v delším, zpravidla dvouletém cyklu. Při hodnocení jednotlivých ústavů je zohledňována jejich grantová úspěšnost, citační ohlas (zejména v mezinárodních databázích) a prezentace dosažených vědecko-výzkumných výsledků.

Posílení domácí a zahraniční spolupráce ve vědě a výzkumu

Skladba oborů resp. Ústavů na FPF SU se odráží v diverzifikovaných vazbách k dalším vědecko-výzkumným organizacím. Tuto rozmanitost však vedení FPF vnímá jako pozitivní rys. I ve střednědobém výhledu by měla být rozvíjena spolupráce v regionálním a středoevropském kontextu, podobně jako vědecká spolupráce s předními badatelskými centry mezinárodního významu. FPF hodlá navázat na již fungující vědeckou výměnu s univerzitními centry typu Oxfordu, Göteborgu, Toulouse, Würzburgu a dalšími pracovišti neuniverzitního charakteru (např. SISSA v Terstu) a současně posílit i své transatlantické vazby. Bude kladen maximální důraz na zapojení doktorských, magisterských a ve výjimečných případech i bakalářských studentů do mezinárodní spolupráce ve výzkumu.

V oblasti informatiky bude výzkum realizován především v rámci evropského VaVpI v projektu IT4Innovations, jehož cílem je vybudování národního centra excelentního výzkumu v oblasti informačních technologií. Klíčovým novým prvkem je zapojení nejvýznamnějších odborníků z oblasti teoretické fyziky a astrofyziky do velkého mezinárodního projektu vesmírné rentgenové laboratoře LOFT, jenž by se měl stát jedním z nejdůležitějších projektů řešených v rámci European Space Agency. Na témže ústavu bude i nadále rozvíjena spolupráce s CERN.

V roce 2011 bude na fakultě zahájeno řešení nových evropských projektů cíleně zaměřených na posilování vědecko-výzkumné spolupráce v rámci akademických sítí i spolupráce s institucemi neuniverzitního charakteru. Ústav fyziky získal evropský operační projekt „Podpora zapojení do mezinárodních sítí teoretického a observačního výzkumu v oblasti relativistické astrofyziky kompaktních objektů“ s rokem zahájení 2012, podobně jako Ústav historických věd, který v tomtéž roce zahajuje řešení operačního projektu „“Historizace střední Evropy" jako téma na rozvoj lidského potencionálu v oblasti výzkumu, inovací, vzdělávání a zapojení současných a budoucích vědecko-výzkumných pracovníků do mezinárod. VaV aktivit“. V oblasti korpusové lingvistiky se rozvíjí společný projekt Ústavu cizích jazyků FPF SU a jejich partnerů na univerzitě ve Würzburgu.  Další evropské projekty (probíhající či získané) jsou zaměřeny na inovaci výuky. Výukové mobility odborných pracovníků fakulty současně podporuje smluvní síť kontaktů utvářená v rámci programu Erasmus.

Důraz u profesně orientovaných oborů bude přitom kladen především na rozvíjení spolupráce v rámci šířeji vnímaného regionu a to jak s dalšími vědecko-výzkumnými pracovišti, tak zejména v interakci s požadavky státní správy a samosprávy a obchodně-průmyslového sektoru. Jedním z důležitých nástrojů rozvíjení zahraniční spolupráce by se mělo stát rozvíjení bloku předmětů vyučovaných v cizích jazycích, zejm. v angličtině.

Struktura a nosné směry výzkumu na pracovištích FPF SU (anotace a hlavní směry výzkumu)

Ústav archeologie

Pracoviště se dlouhodobě zaměřuje na „archeologii Slezska ve středoevropském kontextu“, tedy v prostoru široce vnímaného Poodří v jeho dnešní české i polské části. V rámci takto koncipovaného výzkumu je kladen důraz na „archeologii periferních sídelních území“ a také „terénní archeologii“, ve které se prolínají vědecké i vědecko-pedagogické priority ústavu.

 

Nosné směry výzkumu:

 

• Archeologie Slezska
• Archeologie periferních sídelních území
• Terénní archeologie

 

 

Ústav bohemistiky a knihovnictví

Studium české literatury na oddělení literární vědy bude zaměřeno v jejích základních vývojových etapách na otázky regionální literatury, konkretizaci/interpretaci literárních textů v perspektivě literárně-historické a literárně-teoretické a na kritické recepce textů. Oddělení lingvistiky navazuje na dosavadní lingvistická bádání sledováním jazykových a řečových specifik útvarů češtiny s přihlédnutím k historickému vývoji jazykových forem, komunikačních specifik mluveného a psaného projektu v podmínkách elektronické komunikace. Oddělení knihovnictví je zaměřeno na oblasti informační gramotnosti, výzkum nových služeb knihoven, výzkum uživatelského rozhraní digitálních knihoven, digitální knihovny a informační systémy, výzkum digitálního čtení a redefinování role knihoven ve 21. století. Vědeckovýzkumný záměr oddělení kulturní dramaturgie se bude orientovat na výzkum české dramatiky po roce 1989 s důrazem na dramaturgii českých a evropských divadel a na animaci kultury s důrazem na uplatnění v oblasti divadla a filmu. Pozornost oddělení audiovizuální tvorby se zaměří na tvůrčí umělecké, ale i vědecko-výzkumné činnosti s tvůrčím procesem související a na digitalizaci audiovizuálních materiálů.

 

Nosné směry výzkumu:

 

• Studium české literatury
• Lingvistická bádání
• Výzkum knihoven a informačních institucí
• Studium moderní dramaturgie a animace kultury

 

 

 

Ústav cizích jazyků

Základní vědecké směřování pracoviště je spojeno s několika badatelskými poli, která jsou paralelně naplňována jednotlivými odděleními členěnými podle jazykových oblastí. I ve střednědobém výhledu si chce ústav udržet své zaměření na lingvistiku, zejména analýzu textu a komparaci jazykových systémů a také na literární vědu. Vzhledem k oborové skladbě pracoviště se část publikovaných výstupů zaměřuje (a bude tomu tak i v budoucnu) na pedagogickou oblast a zvyšování jazykových kompetencí.

 

Nosné směry výzkumu:

 

• Korpusová lingvistika
• Literární věda
• Metodologie výuky cizího jazyka

 

 

 

 

 

Ústav fyziky

V roce 2011 končí na ústavu několik důležitých dlouholetých projektů včetně výzkumného záměru a dvou center základního výzkumu. Vědecko-výzkumný potenciál pracoviště, který se díky těmto projektům podařilo vytvořit, se bude dále rozvíjet díky výzkumům v oblasti relativistické fyziky a astrofyziky, fyziky elementárních částic a kvantové fyziky. Výzkum bude zaměřen an relevanci vakuové energie v astrofyzikálních procesech, strukturu neutronových a kvarkových hvězd, oscilace a optické efekty, akrečních disků kolem kompaktních objektů, efekty alternativních teorií gravitace. Perspektivně se počítá s rozvojem dalšího badatelského směru – tedy pokročilých metod vědeckých výpočtů, multimediální zpracování jejich výstupů a zpracování observačních dat. Nový směr najde využití v rozvoji výzkumu v oblasti aplikované fyziky využitelného i pro spolupráci s praxí. Bude rozvíjeno bádání v oblasti měřících a řídících systémů, využitelných např. při monitorování (životní prostředí, medicína) a výzkum záznamu a zpracování obrazu a zvuku využitelný v multimediální technice.

 

Nosné směry výzkumu:

 

Teoretická fyzika

1. Relativistická astrofyzika

• Vakuová energie v astrofyzice a kosmologii
• Oscilace a optické efekty akrečních disků kolem kompaktních objektů
• Struktura neutronových a kvarkových hvězd
• Alternativní teorie gravitace – bránové černé díry, superspinary
• Zpracování observačních dat a analýza srovnáním s teoretickými modely

 

1. Částicová fyzika

• Modely silových interakcí a jejich důsledky v astrofyzice
• Modely slabých interakcí
• Jaderná interakce
• Kvantové systémy mnoha částic

 

Aplikovaná fyzika

1. Počítačové systémy

• Měřící a řídící systémy
• Monitorování životního prostředí
• Monitorování v medicíně

 

1. Optika, akustika a multimédia

• Analýza a zpracování obrazu a zvuku
• Záznamové techniky obrazu a zvuku
• Využití v multimediální tvorbě

 

 

Ústav historických věd

Do roku 2011 řešil Ústav historických věd výzkumný záměr Slezsko v dějinách Českého státu a střední Evropy (MSM478130590) a dlouhodobý zájem o dějiny užšího i šířeji vnímaného regionu, resp. Slezska ve středoevropsky chápaném kontextu bude i nadále představovat jednu z priorit jeho vědeckého směřování. Pracoviště se přitom ztotožňuje s ideou takto orientovaného výzkumu jako prostředku ke komparaci a ověření v obecné rovině popisovaných procesů a jevů. Druhý nosný badatelský směr rozvíjený na ÚHV představují „kulturní dějiny“. Jejich vymezení vychází ze současného pojetí rozšířeně chápaných kulturních dějin, které se neomezují na elitní vysokou kulturu, nýbrž rovněž zahrnují veškerou kulturní činnost člověka, jež nachází odraz v jeho životním stylu a jež je interpretována s ohledem na perspektivu aktérů. Paralelně s tímto směřováním se pracovníci ústavu zaměřují na výzkum historické podmíněnosti a fungování památkové péče, podobně jako na interakci „muzeí a společnosti“.

 

Nosné směry výzkumu:

 

• Dějiny Slezska
• Formující prvky regionálních identit
• Kulturní dějiny
• Muzeum a společnost
• Památková péče

 

 

 

 

Ústav informatiky

Ústav informatiky se dlouhodobě zaměřuje na výzkum teoretické informatiky, umělé inteligence a umělého života, podobně jako na nestandardní výpočty a výpočetní média. V těchto intencích se bude rozvíjet i jeho další vědecké směřování, přičemž za zvláště nosný směr bádání jsou považováno studium umělé inteligence v souvislosti s teoretickými modely decentralizovaných systémů ve vazbě na gramatické systémy. V oblasti informační vědy se pracoviště výrazně přibližuje poli interdisciplinárních, aplikovaných vědních disciplín svými výzkumy informačního chování a interakce člověka s novými médii.

 

Nosné směry výzkumu:

 

• Teoretická informatika
• Umělá inteligence a umělý život
• Nestandardní výpočty a výpočetní média
• Informační věda

 

 

Ústav lázeňství, gastronomie a turismu

Výzkumná činnost pracoviště se ve střednědobém záměru změří na studium marketingových strategií v oblasti lázeňství a cestovního ruchu a také historickou podmíněnost a prostorové vazby určující fungování jednotlivých lázeňských a hotelových institucí. S tímto směrem bádání stojícím na pomezí několika tradičních disciplín (historie, sociologie, demografie a ekonomie) bude spojen i výzkum sociálně a geograficky podmíněné regionální gastronomie.

 

Nosné směry výzkumu:

 

• Marketingové strategie
• Management v oblasti lázeňství a turismu
• Historické a sociální aspekty cestovního ruchu a lázeňství

 

Institut tvůrčí fotografie

Institut tvůrčí fotografie disponuje díky svým pedagogům, doktorandům i studentům velkým uměleckým i vědeckovýzkumným potencionálem jak v oblasti samotné fotografické tvorby, tak v oblasti dějin a teorie fotografie. Ve svém výzkumu se ITF zaměřuje na historii a teorii české fotografie vnímané v mezinárodním kontextu a v tomto badatelském programu bude pokračovat i nadále. Pedagogové a doktorandi institutu připraví sérii monografií a katalogů pro domácí i zahraniční nakladatelství. ITF bude spolupracovat na vydání 2. a 3. dílu mezinárodní publikace History of European Photography a připraví řadu výstav pro různé české i zahraniční instituce a organizace. Důležitým příspěvkem k české historiografii fotografie nadále budou také diplomové a rigorózní práce, zpracovávající různá témata z historie a současnosti fotografie, které budou badatelům přístupné v knihovnách a na internetu. V umělecké oblasti se ITF bude nadále zaměřovat na široké spektrum mnoha druhů a tendencí aktuální fotografické tvorby, kterou bude zveřejňovat na výstavách, v knihách a katalozích. Institut bude pokračovat v intenzivní spolupráci s českými a zahraničními vysokými školami s výukou fotografie, nakladatelstvími, odbornými časopisy a různými institucemi zabývajícími se fotografickou tvorbou.

 

Nosné směry výzkumu:

 

• Historie fotografie
• Role fotografie jako dokumentu
• Fotografie a sociologie

 

Rozvedené koncepce vědy a výzkumu podle jednotlivých ústavů

ÚSTAV ARCHEOLOGIE:

Archeologie Slezska ve středoevropském kontextu

Hlavním směrem vědecké a výzkumné činnosti Ústavu archeologie (ÚA) v nejbližších letech bude tak jako dosud Archeologie Slezska ve středoevropském kontextu (rozumí se celé Slezsko, tedy dnešní česká i polská část), generálně podchycující archeologický výzkum této oblasti a poznání jejich pravěkých dějin. V tomto rámci bude položen důraz na zaměření Archeologie periferních sídelních území, která budou zkoumána především z hlediska vztahu k centrálním (tradičním) sídelním územím, získávání a distribuce surovin a významu pro dálkovou komunikaci.

Především k archeologii Slezska se bude upírat badatelská a publikační činnost učitelů a postgraduálních i pregraduálních studentů (témata závěrečných prací) a vnitrostátní i mezinárodní spolupráce. V mezinárodní spolupráci (společné výzkumné a publikační projekty, konference) budou hlavními partnery polské univerzity, zabývající se rovněž archeologií horního a středního Poodří a přilehlých oblastí – Vratislavská univerzita ve Wrocławi (existuje ERASMUS), Jagellonská univerzita v Krakowě (ERASMUS) a další relevantní středoevropské univerzity – v Nitře (ERASMUS), Bratislavě (ERASMUS), Lublani (ERASMUS) a Vídni (předpoklad uzavření bilaterální dohody v rámci programu ERASMUS v r. 2013). S archeologickými ústavy Vratislavské a Jagellonské univerzity budou obnoveny dosavadní Dohody o spolupráci. Mimo univerzitní prostředí bude spolupráce směřovat k vratislavskému a krakovskému pracovišti Ústavu archeologie a etnologie PAN, k Archeologickým muzeím v obou městech a k dalším jihopolským archeologickým a muzejním institucím, na Slovensku k Archeologickému ústavu SAV v Nitře.

Důležitým doplňujícím zaměřením vědecké a výzkumné činnosti, které se bude úzce prolínat s hlavním směrem (získávání nových pramenů a jejich zpracování především ve studentských pracích) a především s pedagogiem bude Terénní archeologie. Zde půjde o studium problematiky praktické přípravy, realizace, zpracování a vyhodnocení terénních průzkumů a výzkumů za masové účasti postgraduálních a pregraduálních studentů s využitím nejnovějších metod a postupů z oblasti informatiky a přírodních věd. K realizaci a  rozvoji tohoto zaměření bude založeno v rámci ÚA Oddělení (nebo Seminář) terénní archeologie (předpoklad k 1. 3. 2012), které bude platformou pro organizaci povinných studentských praxí a podílu ÚA na záchranných archeologických výzkumech (finanční efekt). Zde chceme především pokračovat ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v.v.i. a s Archaiou Olomouc, o.p.s. (s oběma fungují dohody o spolupráci), jak v ohledu metodickém, tak praktickém, vč. společných výzkumů. Mimo republiku chceme navázat spolupráci zejména s Landesamtem für Archeologie Sachsen v Drážďanech, který patří k nejlepším a nejmoderněji vybaveným pracovištím pro terénní aktivity ve střední Evropě. V rámci Oddělení terénní archeologie bude možno také realizovat, v případě zájmu praxi vybraných posluchačů i v destinacích mimo středoevropskou oblast.

 

 

ÚSTAV BOHEMISTIKY A KNIHOVNICTVÍ

Oddělení literární vědy

Studium české literatury v jejích základních vývojových etapách s přihlédnutím k otázkám

a) regionální literatury,

b) konkretizace/interpretace literárních textů v perspektivě literárněhistorické i literárněteoretické a

c) kritické recepce textů jako podstatného faktoru podílejícího se na tvorbě kánonu národní literatury.

 

Oddělení lingvistiky

Pracoviště sleduje navázat na lingvistická bádání v lingvistice registrací a vědeckým zpracováním specifik:

a) Jazyková a řečová specifika útvarů češtiny jako národního jazyka v podmínkách regionální situace. Vybrané jevy jsou studovány s přihlédnutím k historickému vývoji jazykových forem

b)  Komunikační specifika mluveného a psaného projevu v podmínkách elektronické komunikace.

 

Oddělení knihovnictví

Projekty oddělení knihovnictví sleduje tyto oblasti:

a) Informační gramotnost – analýza, koncepce, doporučení a vzdělávání,

b) Výzkum nových služeb knihoven a informačních institucí,

c) Výzkum uživatelského rozhraní digitálních knihoven zaměřených na prezentaci písemného kulturního dědictví,

d) Digitální knihovny a informační systémy – interoperabilita a koncepční aspekty,

e) Výzkum digitálního čtení – hypertext – ve spolupráci s oddělením lingvistiky,

f) Redefinování role knihoven ve 21. stol.

 

Oddělení kulturní dramaturgie

Vědecko-výzkumný záměr pracoviště oddělení Kulturní dramaturgie se bude orientovat na dvě oblasti:

a) První se bude věnovat výzkumu české dramatiky po roce 1989, s důrazem na dramaturgii českých a evropských divadel. Do této oblasti budou směřovány odborné aktivit (účast v grantových řízeních, účast na konferencích, publikační činnost).

b) Druhá oblast výzkumu bude zaměřena na téma animace kultury (s důrazem na uplatnění v oblasti divadla a filmu). Projekt Umění šířit umění nabídne zejména v praktické spolupráci se studenty aplikace teoretických poznatků do praxe. Tato oblast se bude týkat konkrétních uměleckých projektů a výstupem budou rovněž pravidelné společná konference studentů a odborníků z dané oblasti.

Cílem obou linií je kromě odborného růstu pedagogů a zkvalitnění výuky rovněž zabezpečení činnosti a chodu pracoviště (zejména vybavení odbornou literaturou). Oba projekty by pak také měly přispět k důslednějšímu vymezení zaměření oboru v rámci podobně orientovaných pracovišť v České republice.

 

Oddělení audiovizuální tvorby

Nejmladší oddělení se v současnosti soustřeďuje na vybudování takové materiální základny (zařízení pro audiovizuální tvorbu, zpracování a vyhodnocení výsledků, odborná literatura, mediotéka), která by umožnila upřít pozornost na tvůrčí umělecké činnosti, ale i vědecko-výzkumné činnosti s tvůrčím procesem související. V budoucnu by se oddělení chtělo zaměřit na tvorbu výukových a populárně-

-vědeckých audiovizuálních projektů, využitelných v praxi na ZŠ a SŠ i na SLU a také na digitalizaci audiovizuálních materiálů.

ÚSTAV CIZÍCH JAZYKŮ:

 

Ústav tvoří tři paralelní oddělení zaměřená na jednotlivé jazykové oblasti – anglofonní, německojazyčnou a italskou. Výzkum realizovaný jednotlivými pracovníky, ať již formou individuálních či kolektivních grantů se tak rozvíjí v paralelních liniích, která respektuje i níže podaný nástin.

 

Oddělení anglistiky a amerikanistiky

Lingvistika:

Výzkumná činnost je úzce propojena s doktorským studiem Korpusové lingvistiky (do roku 2011 tři absolventi na oboru Anglistika) a zaměřuje se tyto oblasti lingvistické analýzy s využitím korpusové metody:

1. Metodologie vyhledávání odborné terminologie v textu, její lingvistická analýza a sémantizace.
2. Analýza textu se zaměřením na kategorii určenosti.
3. Tvorba jazykového korpusu za účelem jeho další lingvistické analýzy, která zahrnuje interpretaci jazykových dat.
4. Analýza spaciodimenzionální kategorie v kontrastivním pohledu.
5. Analýza metodologie anglických akademických gramatik z pohledu využitelnosti pro pedagogickou účely.
6. Genderová identifikace v anonymním elektronickém datovém souboru.
7. Problematika převodu mluvené řeči (orální hostorie) do publikovatelné psané podoby.

 

 

Literární věda

Literární badatelská činnost slučuje výzkum v oblasti americké a britské literatury s kulturními studiemi daných zemí. Mezi dlouhodobé záměry sekce patří zkoumání pojetí identity v menšinové literatuře a kultuře skrze komparativní metodu.

Hlavní okruhy zkoumání:

1. Americká židovská literatura
2. Postkoloniální literatura
3. Irská poezie
4. Česko-britské vztahy

Cílem je vytvořit badatelské týmy se zahraniční účastí, které budou schopny dosahovat uznatelných výsledků a úspěšně se zapojí do grantových projektů.

 

Oddělení germanistiky

Lingvistika

Oblast vědecké činnosti: Analýza textu

1. TSST – Troppauer Schule der Sprachwissenschaftlichen Textanalyse

„Opavská škola jazykovědné textové analýzy“se zabývá analýzou textu ve všech jazykových rovinách. Vychází ze zásad diskursivní analýzy, tzn. vychází z textu samotného a zkoumá postupně kontext, význam na větné úrovni a následně lexikální a stylistické prostředky.

1. Kontrastivní lingvistika

Oddělení germanistiky se věnuje kontrastivní jazykovědě, konkrétně srovnání německého a českého jazykového systému.

Veronika Kotůlková bádá v oblasti syntakticko-sémantické. Srovnává německé infinitivní konstrukce a jejich české protějšky ve vybraných beletristických dílech. Gabriela Rykalová zkoumá participiální konstrukce na úrovni morfologicko-syntaktické. Témata zpracovávají z pohledu konstrukční gramatiky, což je relativně nová teorie jazykovědného bádání vycházející z předpokladu, že jazyk si osvojujeme formou ukládání celých konstrukcí, což je pevné spojení stránky formální a významové. Iva Kratochvílová se zabývá kolokacemi na lexikální úrovni a zkoumá je z kontrastivního hlediska. Data, s nimiž pracují, čerpají z německo-českého paralelního korpusu (tzv. DeuCze-Korpus), který je vytvářen na ÚCJ ve spolupráci s kolegy z Würzburgu. Tento korpusově lingvistický přístup umožňuje pracovat s autentickým textovým materiálem a zároveň umožňuje získání jazykových dat pro srovnávací studie různého typu. V budoucnosti se počítá s rozšířením korpusu o další beletristická díla českých a německých autorů.

Literární věda

Badatelským záměrem Katedry germanistiky Ústavu cizích jazyků FPF SU v oblasti literární vědy je především dokumentace a analýza děl německo-jazyčné krásné literatury, v nichž se odráží složitý vývoj česko-německého sousedství. V centru pozornosti přitom stojí nejen autoři, kteří k českým zemím, jejich dějinám a kultuře mají nebo měli osobní vztah, ale také, a to především, autoři, kteří ve svém literárním díle tyto dějiny a kulturu tematizují. Staleté sousedství Čechů a Němců, které bylo v minulosti s oblibou interpretováno jako historie vzájemného stýkání a potýkání, přineslo mnoho událostí a dlouhou řadu postav, které jsou společné jak české, tak také německé historii. Zvláštní pozornosti se přitom těší osobnosti, které jsou Čechům a Němcům společné. Osobnosti, které výrazně zasáhly do českých i německých dějin a které poskytly inspiraci nejen českým, ale i německým básníkům a romanopiscům. Z hlediska časového vymezení se zde hlavnímu zájmu nutně těší díla 19. a 20. století, která byla nejvíce poznamenána vznikem moderního nacionalismu a převratnými změnami (nejen) ve střední Evropě.

 

Didaktika

Výzkum v oblasti didaktiky se týká osobnosti učitele a otázky volby němčiny jako cizího jazyka na všech typech škol s výukou cizích jazyků.

 

 

Oddělení italistiky

 

1. Oblast funkční syntaxe, konkrétně výpovědní modalita a informační struktura výpovědi srovnávacím způsobem
2. Dvojí identita Benátek - italského města a námořní velmoci
3. Srovnávací etymologie románských jazyků

Pokračovat bude mezinárodní projekt Dictionnaire étymologique roman (DÉRom), kde ústav zastává  úlohu revizora pro italorománský úsek a poskytujeme údaje o furlanštině.

Zároveň se pracuje na monografii o furlanské etymologii, která bude sloužit i jako příručka pro kolektiv DÉRom

 

ÚSTAV FYZIKY:

Stávající stav:

Ústav fyziky se ve své vědecké činnosti zaměřuje na relativistickou fyziku a astrofyziku (Prof. Z. Stuchlík a jeho skupina), na fyziku elementárních částic (Prof. P. Lichard) a na kvantovou fyziku mnoha částic (Prof. I. Hubač). Tyto oblasti jsou propojeny se třemi právě finišujícími velkými výzkumnými projekty. Jedná se o Výzkumný záměr Relativistická a částicová fyzika a její astrofyzikální aplikace MSM 4781305903 (relevance vakuové energie nebo kvitesence v astrofyzice a kosmologii, struktura neutronových a kvarkových hvězd, realistické modely oscilací akrečních disků), dále Centrum pro teoretickou astrofyziku LC06014 (teoretický výzkum v oblasti astrofyziky a kosmické fyziky) a Centrum experimentální jaderné astrofyziky a jaderné fyziky LC07050 (astrofyzikální jaderné reakce, detekce kosmického záření, …). Ve všech uvedených oblastech získali pracovníci nebo týmy, které se jimi zabývají, mezinárodní věhlas. Na ústavu jsou vychováváni doktorandi v oboru Teoretická fyzika a astrofyzika, kteří významným způsobem přispívají do vědecké produkce a k reprezentaci na mezinárodním fóru. Do vědecké činnosti v teoretické fyzice jsou zapojováni také talentovaní studenti navazujícího magisterského studia Teoreticé fyziky. Dá se shrnout, že Oddělení teoretické fyziky, v němž jsou soustředěni pracovníci zabývající se uvedenou problematikou, je ve výborné kondici a s velmi dobrou perspektivou dalšího rozvoje.

Výzkumná činnost pracovníků, kteří až dosud převážně zajišťují výuku ve studijním programu Aplikovaná fyzika v oborech Počítačová fyzika a její aplikace, Monitorování životního prostředí a Multimediální techniky, nedosahuje úrovně teoretické fyziky, což je dáno jednak charakterem oborů, jednak nedostatečným personálním pokrytím. Ačkoli určité kroky již byly učiněny (v oblasti digitální holografie), má tato oblast rezervy.

Výhled do budoucna:

V oblasti teoretické fyziky se očekává kontinuita stavu a další rozvoj podpořený alternativními zdroji financování (individuální regulární, postdoktorské a studentské granty, evropské projekty). Ústav fyziky bude dále rozšiřovat spolupráci s mezinárodními pracovišti jak zavedenými (Oxford, SISSA, Göteborg), tak novými (Toulouse, CAMK). Kromě výše uvedených oblastí se do budoucna výzkum zaměří i na čtvrtou oblast: pokročilé metody vědeckých výpočtů, multimediální zpracování jejich výstupů, a na analýzu a zpracování observačních dat. Tyto metody mají přirozený přesah nejen do všech oborů aplikované fyziky, ale lze je univerzálně uplatnit i v dalších, dosud nespecifikovaných oblastech, které se mohou v budoucnu naskytnout.

V oblasti aplikované fyziky je prvním cílem zahájit výzkum, a to jednak zaměřený na výstupy v periodicích odpovídající kvality, jednak zaměřený na spolupráci s praxí. Jako nosné téma se jeví výše uvedená oblast zpracování a analýzy signálu a obrazu, jenž přirozeným způsobem propojí teoretickou a aplikovanou část ústavu. Další výraznou možností je zapojení multimediálních technik do popularizačních aktivit v astrofyzice a fyzice elementárních částic. Nové směry rozvoje výzkumu v teoretické fyzice naleznou uplatnění v aplikované fyzice využitelného i pro spolupráci s praxí. Bude rozvíjeno bádání v oblasti měřících a řídících systémů, využitelných např. při monitorování (životní prostředí, medicína) a výzkum záznamu a zpracování obrazu a zvuku využitelný v multimediální technice.

Ústav fyziky bude formálně rozdělen na Oddělení teoretické fyziky a Oddělení aplikované fyziky. Ačkoli činnosti obou oddělení se výrazně překrývají zejména ve výuce, a jak bylo naznačeno, i v budoucím výzkumu, je vzhledem k charakteru studijního programu Aplikovaná fyzika a jeho oborů oddělení personálně doplnit o kmenové pracovníky, kteří zajistí nejen výuku zvyšujícího se počtu studentů, ale také budou přínosem pro výzkum.

 

ÚSTAV GASTRONOMIE, LÁZEŇSTVÍ A TURISMU:

 

Ústav gastronomie lázeňství a turismu orientuje svoji vědeckou činnost na praxi. Aplikace jednotlivých vědních disciplín vychází z potřeb regionu, jeho hlavních zaměstnavatelů a státní správy a samosprávy, zejména s ohledem na koncepci rozvoje měst a obcí Moravsko-slezského kraje. Námětem výzkumu pracovníků ústavu se tak stává historická, sociální a geografická podmíněnost ubytovacích sítí, volnočasových aktivit a fungování lázeňských center a to především v šířeji vnímaném regionu. Z hlediska perspektivy rozvoje ústavu se jako důležitý bod jeho činnosti jeví rozvíjení spolupráce na česko-polském příhraničí.

V oblasti managementu a marketingu jsou sledovány trendy výzkumu trhu, marketingové a ekonomické strategie včetně využití tzv. Mystery Shoppingu. Ústav tak chce nadále spolupracovat při vytváření středně a dlouhodobých programů rozvoje Moravsko-slezského kraje, jeho měst a subregionů a jako zvláště perspektivní se ukazuje navázaná spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Palackého univerzity v Olomouci, s katedrou geoinformatiky.

ÚSTAV HISTORICKÝCH VĚD:

Tradice:

Po vzniku Slezské univerzity přešla na její půdu celá řada historiků z někdejší opavské pobočky ČSAV (Slezský ústav), kteří na půdě ÚHV pokračovali ve svých starších výzkumech. V tomto ohledu byl badatelský profil ústavu výrazně ovlivňován jeho personálním složením. Spolu s pokračující personální obměnou posledního decennia získalo pracoviště nové impulsy. Vedle absolventů Slezské univerzity působí dnes v Opavě i absolventi doktorského studia na Masarykově či Univerzitě Karlově. Badatelská pozornost věnovaná regionu, která vždy představovala jedno z důležitých výzkumných polí ÚHV, přitom zůstává jedním z profilujících směrů. Jak ve starší, tak v novější době je region zkoumán ve dvou rovinách. Jednak je to sám prostor „Českého Slezska“, což je dáno dlouhou výzkumnou tradicí takto zaměřených badatelských institucí v Opavě (Slezské zemské muzeum, Slezský ústav ČSAV, Zemský archiv v Opavě), jednak prostor celého Slezska v kontextu střední (resp. středovýchodní Evropy). Jestliže v užším regionu se může ÚHV opírat o spolupráci s blízkými institucemi, v širším geografickém záběru slezských dějin spolupracuje s dalšími českými, polskými a německými vědeckými pracovišti.

Výrazným specifikem studia na ÚHV byla již od počátku jeho vzniku intenzivní interdisciplinární spolupráce s dalšími vědními obory (archeologie, dějiny umění, dějiny hmotné kultury) a využívání mimořádně příznivé (místní) polohy institucí uchovávajících, zkoumajících a prezentujících památky kulturní paměti. Výrazně interdisciplinárně proto bylo koncipováno studium muzeologie, jako jednoho z prvních oborů vyučovaného v rámci ÚHV, a nyní i Kulturních dějin, Památkové péče a Ochrany kulturního dědictví. Těžištěm vědeckého zájmu pracovníků Oddělení památkové péče a muzeologie je především zkoumání artefaktů z oblasti dějin umění, uměleckého řemesla, hmotné kultury a památkového fondu rozmanitého charakteru (architektura, movité památky), které jsou sledovány jednak z hlediska problematiky jejich (preventivní) konzervace, památkové ochrany a úkolu jejich dlouhodobého uchovávání a jednak z hlediska metodického sledování tradic a proměn paměťových institucí muzejního typu. Interdisciplinarita zde vyplývá nejen z nutnosti pracovat jak s hmotnými, tak i písemnými prameny, ale především v možnostech využívat v tomto směru kombinace nejrůznějších přístupů ke zkoumaným artefaktům, které skýtají jednotlivé disciplíny (dějiny umění, dějiny hmotné kultury, dějiny muzeologického myšlení, přístupy a metody z oblasti konzervace).

Možnost úzké spolupráce kulturními institucemi s tak bohatými archivními a sbírkovými fondy jako je Zemský archiv a Slezské zemské muzeum je mezi regionálními univerzitami výjimečná. Využívání koncentrovaného zázemí studenty i pedagogy ÚHV prohlubuje již výše naznačené dvě nejvýraznější profilace ÚHV a to široce vnímané regionální dějiny a kulturní dějiny.

 

Současnost:

Určité završení počáteční etapy vývoje ústavu lze vidět v dvousvazkových Dějinách Českého Slezska 1740-2000. V současnosti je připravován do tisku závěrečný výstup výzkumného záměru „Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy“, který vyjde opět ve dvou svazcích v Nakladatelství Lidových novin. Tím je dána i odpověď na vnitřní posuzování stupně kvality odborné práce. Jsou jimi recenzní ohlasy na národní a nadnárodní úrovni, prosazování se do domácích centrálních a mezinárodních odborných časopisů jednotlivými pracovníky ústavu a přicházející výzvy k mezinárodní spolupráci. Srovnáme-li tato kritéria, můžeme konstatovat, že se obě badatelské profilace ústavu pro tuto chvíli vhodně doplňují.

Vedle již zmíněného výzkumného záměru MŠMT se (zejména v posledních letech) naši pracovníci velmi dobře uplatňují při získávání grantových projektů: zejména projektů Grantové agentury ČR (např. v roce 2011 je na ÚHV – vedle výzkumného záměru – v různých fázích řešeno 5 projektů GA ČR), dále projektů Moravskoslezského kraje, projektů FRVŠ a Ministerstva kultury ČR. S tím přirozeně úzce souvisí publikování zejména monografických prací jednotlivých pracovníků ÚHV.

ÚHV od roku 1994 nepravidelně vydával sborníkovou řadu Acta historica et museologica USO. Tato publikační platforma byla výrazně transformována v letech 2008 a 2009, kdy začal být každoročně vydáván (mimo jiné v souvislosti s přípravou Seznamu recenzovaných časopisů) časopis Acta historica USO; došlo k rekonstrukci redakční rady (externími členy mj. Prof. Jaroslav Pánek, Prof. Aleš Skřivan, Prof. Jindřich Vybíral, Doc. Martin Kovář, Doc. Jiří Pokorný, Dr. Christiane Brenner) a vytvoření redakčního kruhu spolupracovníků. Změnil přirozeně i profil časopisu: prostor je dáván zejména příspěvkům z kulturních dějin, snažíme se o tematicky sevřená čísla (polovina příspěvků pochází od mimoopavských badatelů), publikujeme vzpomínky, edice dokumentů, samozřejmou součástí čísel jsou recenze, anotace a zprávy z vědeckého života ÚHV, resp. různých konferencí. V květnu 2010 byl časopis zařazen na Seznam recenzovaných časopisů. Acta historica byla mezi historiky přijata příznivě, v časopise Bohemia vyšla v roce 2009 i prezentace aktuálního čísla, pravidelně jejich obsah anotuje Český časopis historický. V rámci výzkumného záměru vychází také monografická řada.

 

Budoucí směřování:

Úzká spolupráce s významnými institucemi typu Zemského archivu, Slezského muzea či příslušné pobočky Národního památkového ústavu s sebou přináší i dlouhodobý zájem o dějiny užšího i šířeji vnímaného regionu, resp. Slezska ve středoevropsky chápaném kontextu. ÚHV se přitom ztotožňuje s ideou takto orientovaného výzkumu jako prostředku ke komparaci a ověření v obecné rovině popisovaných procesů a jevů. Naši pracovníci se dlouhodobě věnují výzkumu mechanismů utváření společné identity regionu/společenství, sociální struktury, urbánních sítí či lokálně zahuštěných sociálních vazeb. Základní premisu našeho přístupu lze shrnout do konstatování, že identita se vždy vytváří ve vztahu k dvěma základním determinantům, kterými jsou prostor a čas. V dějinném procesu představuje identita proměnlivou a proměňující se entitu, vztaženou ke dvěma výše uvedeným determinantům. Tento přístup se zrcadlí v připravované dvousvazkové monografii Slezsko v dějinách českého státu i v připravované výstavě „Paměť Slezska“, na níž spolu se Slezským muzeem spolupracuje i univerzita.

Druhý nosný badatelský směr rozvíjený na ÚHV představují „kulturní dějiny“. Jejich vymezení vychází ze současného pojetí rozšířeně chápaných kulturních dějin, které se neomezují na elitní vysokou kulturu, nýbrž rovněž zahrnují veškerou kulturní činnost člověka, jež nachází odraz v jeho životním stylu a jež je interpretována s ohledem na perspektivu aktérů.

Od ledna 2012 bude ÚHV řešit projekt z operačního programu EU (2.3) zaměřený na prohloubení zahraniční spolupráce ústavu se sítí středoevropských (zejména) univerzitních pracovišť (Vídeň, Mnichov, Mohuč, Vratislav, Varšava, Banská Bystrica) a dále s kalifornskou univerzitou v Los Angeles (UCLA). Dále bude od dubna 2012 řešen projekt OP VK (2.2) zaměřený na inovaci výuky konzervace (ve spolupráci s SZM v Opavě a VŠB-TU v Ostravě).

ÚSTAV INFORMATIKY:

V oblasti teoretické informatiky je ústav jedním z mezinárodně respektovaných center výzkumu decentralizovaných generativních modelů formálních jazyků, nazývaných gramatické systémy. Pracovníci ústavu se koncem 80. let 20. století významně podíleli na formulování základních tezí teorie gramatických systémů. V následném výzkumu jsou zapojeni odborníci z více než 15 zemí pěti kontinentů.

Problematika umělé inteligence a umělého života je rozvíjena v souvislosti s teoretickými modely decentralizovaných systémů ve vazbě na gramatické systémy. Výzkum je zaměřen na teoretické i experimentální studium softwarových i hardwarově ztělesněných robotických multiagentových systémů, zejména na (emergentní) nárůst výpočetní síly kolektivu oproti síle jedince. Důležitá je problematika učení se multiagentových systémů použitím prostředků genetického programování, neuronových sítí a znalostního inženýrství, a též téma evoluce a emergence v multiagentových systémech. Další kapitolu tvoří oblast tzv. soft computing, zastoupená výzkumem umělých neuronových sítí, fuzzy časových řad a SVM (support vector machines), včetně aplikací v modelování finančních a ekonomických procesů.  Využití granulace, důležitého prvku v reprezentaci lidského uvažování, ve zdokonalování architektur neuronových sítí v SC bude spojeno s hybridizací metod založených na pravděpodobnostních výpočtech, teorii fuzzy množin, neuronových sítích, strojovém učení, metod data miningu s cílem vytvářet tzv. HC (human-centric) systémy, tj. systémy jednolitě integrovaný s existujícím prostředím.

Oblast nestandardních výpočtů a výpočetních médií je zkoumána ve dvou podstatných souvislostech. Ve spojitosti s problematikou tzv. membránových systémů a výpočtů, motivovaných biochemickými procesy probíhajícími v buněčných prostorách a membránách, a teoreticky ukotvených mj. i prostředky teorie gramatických systémů. Druhým tématem je studium DNA výpočtů a obecně informačních procesů souvisejících s DNA. Mezi poslední výsledky patří řešení problému nekonečné pásky (infinite ribbon problem) s aplikacemi v oblasti nanotechnologií, konkrétně samo-sestavujících se molekulárních struktur. Výsledek byl publikován v prestižním časopisu SIAM Journal on Computing. Kolektiv zabývající se těmito tématy je členem Evropského konsorcia pro membránové počítání (EMCC).

Výzkum v oblasti informační vědy je zaměřený na sociální a kognitivní aspekty informačních procesů, způsoby práce s informacemi a informační chování. Technologický rozvoj směřuje čím dál více k inteligentním nástrojům podporujícím využívání informací člověkem. Vyvstává úloha efektivně zkombinovat tradice znalostního managementu a zprostředkování dokumentů a informací, s novými vzorci informačního chování člověka v elektronické komunikaci. Tendencí rozvoje informační vědy v dlouhodobém horizontu je integrace modelů informačního chování uživatelů do systému služeb a produktů. Záměrem je rozšířit výzkum v této oblasti na oblast dolování z datových zdrojů a na problematiku pokročilé vizualizace a znalostních systémů.

Výsledky vědecké práce jsou publikovány v prestižních mezinárodních časopisech a prezentovány na významných mezinárodních konferencích. Mnohé z nich mají výraznou mezinárodní citační odezvu. Členové ústavu jsou zvanými přednášejícími na mezinárodních vědeckých akcích a pořádají doktorské kursy na domácích a zahraničních univerzitách.

 

INSTITUT TVŮRČÍ FOTOGRAFIE:

Institut tvůrčí fotografie disponuje díky mnoha svým pedagogům, doktorandům i studentům velkým uměleckým i vědeckovýzkumným potencionálem jak v oblasti samotné fotografické tvorby, tak v oblasti dějin a teorie fotografie. Na ITF se řešil grant GA ČR Česká fotografie 20. století a ústav byl velmi úspěšný v získávání grantů FRVŠ. Pedagogové ITF jsou autory či spoluautory mnoha publikací z dějin a současnosti fotografie (Česká fotografická avantgarda 1918-1948, Česká fotografie 20. století, Česká a slovenská fotografie 80. a 90. let 20. století, Fotografie v českých zemích 1839-1999, Česká fotografie 90. let, Teoretické práce české fotografické avantgardy, Tenkrát na Východě – Češi očima fotografů 1948 – 1989, Česká fotografie 1938-2000 v recenzích, textech, dokumentech aj.) i mnoha monografií českých fotografů (František Drtikol, Jaroslav Rössler, Eugen Wiškovský, Václav Chochola, Zdeněk Tmej  aj.). Některé z těchto knih vyšly v tak prestižních nakladatelstvích jako je The Massachusetts Institute of Technology Press v Cambridgi a Londýně (Czech Photographic Avant-Garde 1918-1948, Jaroslav Rössler-Czech Avant-Garde Photographer), Arnoldsche ve Stuttgartu, Actes sud / Photo Poche v Arles (František Drtikol) a Errata Books v New Yorku (Zdeněk Tmej). Pedagogové ITF FPF SU se také rozhodujícím způsobem podíleli na přípravě mnoha důležitých výstav, které představily historii i současnost české fotografické tvorby u nás i ve světě (např. výstava Česká fotografie 90. let byla uvedena ve 20 městech v Evropě a USA, expozice Moderní krása – Česká fotografická avantgarda 1918-1948 poprvé v takovém rozsahu představila českou avantgardní fotografii v Barceloně, Paříži, Lausanne, Praze a Mnichově, přehlídka Česká a slovenská fotografie 80. a 90. let 20. století byla uvedena v Muzeu umění v Olomouci i na Měsíci fotografie v Bratislavě, repríza pražské třídílné výstavy Česká fotografie 20. století z roku 2005 proběhla o tři roky později v Umělecké a výstavní hale Spolkové republiky Německo v Bonnu.

Významných úspěchů ITF dosáhl také v umělecké oblasti, kdy jeho pedagogové a studenti vystavovali v předních českých a zahraničních muzeích a galeriích, vydali řadu fotografických publikací a získali mnoho významných ocenění včetně 1. ceny v soutěži World Press Photo v Amsterdamu a na fotografickém festivalu v New Yorku, Ceny Oskara Barnacka, Fotografické ceny Evropské unie, Ceny Evropské centrální banky nebo Siitcom Award. Studentské práce byly představeny na desítkách výstav v České republice a v zahraničí

Ve vědeckovýzkumné oblasti se ITF nadále bude zaměřovat na dějiny a teorii české fotografie v mezinárodním kontextu. Jeho pedagogové a doktorandi zpracují několik knižních monografií (například František Drtikol pro německé nakladatelství Hatje Cantz, Jindřich Marco pro Torst, Dita Pepe pro KANT, Josef Sudek pro National Gallery of Canada aj.). ITF bude spolupracovat na vydání 2. a 3. dílu třídílné publikace v šesti svazcích History of European Photography a připraví řadu výstav a katalogů včetně dosud největší retrospektivy Josefa Sudka, která má po premiéře v Národní galerii Kanady v Ottawě plánovány reprízy v Houstonu, Paříži a Amsterodamu. ITF bude zajišťovat výstavní program Kabinetu fotografie Domu umění v Opavě a galerie Opera v Ostravě i připravovat výstavy pro různé české i zahraniční instituce a organizace (Dům fotografie Galerie hlavního města Prahy, Leica Gallery Prague, Stredoeurópsky dom fotografie  a Mesiac fotografie v Bratislavě, Mezinárodní festival fotografie v Lodži, Varšavský festival umělecké fotografie, Photokina v Kolíně nad Rýnem, Leica Gallery New York aj.). Důležitýám příspěvkem k české historiografii fotografie nadále budou také diplomové a rigorózní práce, přístupné badatelům v knihovnách a na internetu (www.itf.cz).

V umělecké oblasti se ITF bude nadále zaměřovat na široké spektrum různých druhů a tendencí aktuální fotografické tvorby, kterou bude zveřejňovat na výstavách, v knihách a katalozích. Bude pokračovat v intenzivní spolupráci s českými a zahraničními vysokými školami s výukou fotografie, nakladatelstvími, odbornými časopisy a různými fotografickými institucemi. Vzhledem k rozvoji Registru uměleckých výsledků je nadějné, že bohaté umělecké aktivity ITF konečně budou adekvátně započítávány do hodnocení činnosti ústavu i celé fakulty.

 

 

V Opavě dne 21.12. 2011

Děkan Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.

Proděkan Mgr. Martin Čapský, Ph.D.